Vikingové "pařili" už před 4000 lety. Na čem si nejvíc pochutnali?

Týdeník Květy | 15. 10. 2018

Staří Římané a Řekové okázale pohrdali severskými barbary. Nový výzkum ale ukazuje, že jedno měly obě civilizace společné - bohatýrské popíjení.

Z předvikingské éry. Osmiletá dívka objevila ve Švédsku přes tisíc let starý meč
Svět

Z předvikingské éry. Osmiletá dívka objevila ve Švédsku přes tisíc let starý meč

Podle slavných antických historiků a cestovatelů severské národy neznaly blahodárné účinky vína, do povzneseného stavu se prý uváděly popíjením odvarů všelijakých muchomůrek, blínů a podobných jedů. Co z toho, že se v Thébách věštilo na stejném principu! Barbarům se zjemnělí Středomořané i tak posmívali. Nyní jim ale sklaplo. Hned na čtyřech místech severního Švédska a Dánska byly objeveny důkazy velmi rozvinuté „grogové“ kultury.

Chuť zelenohorského vína a vikingové ve Wolinu. Vydejte se na výlet do Polska
Cestujeme

Chuť zelenohorského vína a vikingové ve Wolinu. Vydejte se na výlet do Polska

Nejbohatší Vikingové samozřejmě popíjeli i dovážená vína. Všichni ostatní se však v zimě radovali z výsledků celoroční pečlivé alkoholotvorné práce. To nebyla čúča, jaká dnes bývají k vidění v kasárnách či věznicích, nýbrž „vymazlené“ nápoje. Tedy aspoň podle jejich zbytků objevených například v pohřebních výbavách. Asi třicetiletá kněžka z dánského Egtvedu se dokonce nechala pohřbít s plnou sklenicí v ruce a plným džbánem po boku! Základ její „božské many“ tvořila zkvašená březová šťáva, jíž sladkost dodával med, hořkost chmel a pestré příchutě například jalovec, myrta, brusinky či další lahůdky. Podobných „grogů“, které se v zimě samozřejmě pily horké, na severu znali desítky druhů. Nemáte také chuť?