Jeskyně Surtshellir, pojmenovaná po vikingském ohnivém obrovi Surtrovi, je jednou z mnoha lávových jeskyní nacházejících se na západě Islandu. Nedávno vydala své svědectví: Ve své době byla velmi unikátním místem, kde Vikingové konali své rituály. Jeskyně měla totiž mnoho zvláštností – jedná se o nejdelší lávovou jeskyni v zemi a první známou lávovou rouru na světě. Jeskyně je přitom dlouhá asi 1,6 km a leží v blízkosti sopky, která vybuchla před 1100 lety. Ve vikingské společnosti byla jeskyně velmi významná – byla obalena tajemstvím a záhadami, a ještě dnešní Islanďané obývající nedaleké hory tvrdí, že v ní sídlí vražední duchové a jejich přízraky.
Skupina archeologů a výzkumníků z USA, Islandu a Norska se rozhodla jeskyni podrobně prozkoumat a učinila řadu významných nálezů.
Islandská jeskyně Surthellir.
Tajemno severské mytologie
V jeskyni se konaly temné vikingské rituály. Byla zde nalezena zvláštní struktura ve tvaru lodi z kamenů a mnoho dalších věcí, jako korálky z Arabského poloostrova nebo zbytky orpimentu - tmavě zbarveného oranžovožlutého sulfidu arzenitého. Tyto známky svědčí o tom, že místo mělo pro Vikingy zvláštní význam. Zdá se, že existence jeskyně souvisí s obrovskou sopečnou erupcí přibližně před 1100 lety, pravděpodobně díky této události jeskyně vznikla, jak dokázaly radiokarbonové datování, terénní a další výzkumy. Jedná se o velice významnou událost v historii Vikingů, protože dopady této erupce musely být znepokojivé a pro nově příchozí osadníky Islandu představovaly existenční výzvu.
Úloha tajemné jeskyně
Severští Vikingové obývali Evropu mezi 8. a 11. stoletím našeho letopočtu a Island začali kolonizovat krátce po sopečné erupci. Vědci zaznamenali, že od příchodu osadníků došlo na Islandu k 205 erupcím z celkem 30 aktivních sopek. Jejich rozsah si však měli uvědomit až mnohem později po osídlení.
Vikingové si sopečnou činnost uvědomovali a aby se před případnou další erupcí schovali, ihned po vychladnutí lávy vstoupili právě do jeskyně Surtshellir. Jeskyni pak obývali a pořádali zde své obvyklé rituály. V jejich rámci vznikla i ona tajemná loď z kamene. Sto dvacet metrů kolem lodi byly roztroušeny kosti ovcí, koz, koní a prasat. Tento jev vědci označují jako "temnou zónu" a domnívají se, že zvířata byla spálena v lodi a jejím okolí, aby odvrátila hrozbu Surtra a jeho mytické apokalypsy, která by zničila lidstvo.
Na amatérský dokument z této jeskyně se podívejte zde:
Surtr je klíčovou postavou severské mytologie. Byl přítomen jak stvoření světa, tak jeho zničení po bitvě Ragnarok. To je událost předznamenávající velkou bitvu, při níž zahynulo mnoho významných postav - Odin, Loki nebo Thor. Rovněž byla provázena přírodními katastrofami a potopením světa.
Jeskyně Surthellir vytvořená lávou
Vikingské legendy
„Svět by zanikl, až by Surtr, elementární bytost přítomná při stvoření světa, zabil posledního z bohů v bitvě Ragnarök a poté by svět pohltily plameny," citují vědci vikingskou legendu. Jiná teorie zase tvrdí, že rituály a oběti měly uklidnit Freyra, boha míru a plodnosti, který v severské mytologii bojuje se Surtrem a nakonec prohraje.
Vědci se domnívají, že Surtr je jakými synonymem či ztvárněním Satana v jiných kulturách. Právě ohněm vytesaná jeskyně je vhodným místem, kde by mohl být vstup do podsvětí, do Pekla, neboli Helu.
Na dokument o Surtrovi se podívejte tady:
Hypotézu pak podporuje další teorie. – poté, co Island konvertoval ke křesťanství, byl Ragnarok asimilován do křesťanského lůna, a právě jeskyně byla místem, kde se proto objevil Satan. To je i důvodem, proč byla v lodi nalezena sada závaží, která byla umístěna ve tvaru kříže.
Zdroje:
sputniknews.com, www.livescience.com, www.ancient-origins.net
