Jak moc se lišili švédští, dánští a norští Vikingové? A proč je nazýváme všechny souhrnně, když oni by to jistě cítili jinak?

Primární prameny o Vikinzích a jejich kultuře jsou souhrnem kronik a dějin psaných především náboženskými učenci. V době, kdy byly sepsány, se monoteistická náboženství křesťanství a islámu snažila sjednotit národy světa pod jednoho boha, z čehož pramenilo i tehdejší přesvědčení o víře. Rozdíly mezi vnějšími skupinami neměly téměř žádný význam, protože se věřilo, že nakonec budou obráceny a přivedeny do stáda. I proto bylo na všechny Skandinávce doby vikinské pohlíženo jako na "pohany".

O rozdílech mezi jednotlivými Vikingy podle národnosti hovoří toto video:

Zdroj: Youtube

Není Viking jako Viking

I když dnes o všech Skandinávcích doby vikinské hovoříme souhrnně jako o Vikinzích, každý národ vystupoval zcela sám za sebe. Rozhodně se nejednalo o jednu masu lidí, i když se nám z doby jejich osidlování a napadání Evropy nezachovalo příliš mnoho pramenů.

Odkud a kam jednotliví „Vikingové“ pluli?

Norští Vikingové pluli na západ a jejich dominantou byly nejodolnější a nejrobustnější lodě, díky nimž mohli plout daleko přes oceány a dobývat a objevovat nové země a teritoria, z nichž mnohé sami osídlili. Tak se například Norové dostali na Island anebo Grónska.

Naproti tomu Dánové pluli na jih a byli nejorganizovanější ze všech Vikingů, měli rovněž nejlepší vybavení a byli nejlepšími nájezdníky, jako byli Angličané a Francouzi, jejichž zemi rovněž napadli. Měli nejsilnější politiku a dánští králové hráli větší roli při vikinských nájezdech dlouho před norskými či švédskými Vikingy.

A konečně Švédové putovali na východ, k čemuž využívali říční toky, takže se dostali až ke kulturám Slovanů a Arabů. Díky tomu byli nejzdatnějšími obchodníky, kteří obchodovali dokonce v Rusku a dostali se až do Íránu. Jejich nejlepším artiklem k obchodování byly kožešiny, obilí, ryby a Slované zajatí z předchozích nájezdů za vínem, kořením, hedvábím a stříbrem.

Nejvíce se v Evropě prosadili švédští Vikingové, kteří byli dokonce do Ruska pozváni. Málokdo ví, že i název Rusko pochází ze švédského slova Roslagen, označujícího ruské archipelageo.

Nakonec však vikinská éra skončila a Skandinávci přestali ve svých námořních výpravách. Na vině byl obecný rozmach křesťanství, středověký feudální systém, silnější cizinecká opozice, hladomor a nemoci

Ač si tedy dnes Vikingy ztotožňujeme spíše s nájezdníky, neměli bychom opomenout jejich stejně silné obchodnické dovednosti a um. O tom všem pojednává toto názorvné video v angličtině.

Zdroj: Youtube

Proč jsou národy spojeny do jedné skupiny?

Písemných pramenů dokládajících rané nájezdy Vikingů z těchto oblastí je málo nebo nejsou dokonce žádné. Je však jasné, že existovali Vikingové norští, dánští a švédští, zatímco pro Islanďany a Grónské obyvatele nemáme samostatnou kategorii, protože to byli původem Norové, a raději zvolili usedlejší způsob života.

Dalším důvodem, proč všechny Vikingy házíme do jednoho pytle, je fakt že nebyli rozděleni do států, takže by bylo obtížnější určit, odkud který kmen přesně pocházel. Jejich jednotlivé kmeny a hrabství byly v neustálém konfliktu. I když víme, že mluvili stejným jazykem, díky geografické poloze se pak jednotlivé jazyky začaly od sebe oddělovat. Ač obecně Vikingové měli významnou kulturu, byla regionálně rozdělena.

Nejsilnější charakteristiky jednotlivých Vikingů

Nejsilnější ze všech Seveřanů, jak jsme již řekli, byli politicky i vojensky Dánové, kteří také byli první ze všech tří, kteří konvertovali ke křesťanství. To se událo již do konce 9. století. Dánové se vrhli do Francie, Anglie a Středomoří.

Naopak Norové byli naprosto šílení v boji – používali sekery, jak dokládají četné archeologické nálezy. Byli také nejlepšími staviteli lodí a námořníky. Zůstali dlouho pohany, i když Švédové byli ještě zarputilejší. Traduje se o nich, že byli nejstatečnější ze všech tří typů Vikingů, a také nejprůkopničtější a nejdobrodružnější; plavili se na Island, do Grónska a Ameriky.

Švédští Vikingové byli tehdy známí jako Varangové neboli Rusové. Pohany zůstali až do počátku 12. století. Odvážili se objevovat a plenit nové země na východě podél řek Volhy a Dněpru, ale jejich výpravy byly jiného druhu než výpravy Dánů a Norů na západě. Byli méně násilničtí, i když terorizovali mnoho primitivů podél Baltu. Zaměřovali se na obchod a vytvořili dlouhé obchodní cesty na Střední východ a kolem Černého moře.

Jak je tedy vidět, mezi Vikingy, jejich schopnostmi a dobýváním území byly četné rozdíly. Historická skupina známá jako Vikingové nebyla homogenní a již od konce 8. století se utvářely velké geograficky příbuzné formy identity, jako například dánská, švédská a norská. Mějme však na paměti, že je nelze zaměňovat s moderním pojmem národní identita. V té době ještě neexistovaly jednotné formy vlády, které bychom považovali za národní stát.

Zdroje:

cjadrien.com, about-history.com, abusonadustyroad.com