O Velké pohanské armádě nemáme mnoho zdrojů. Ty hlavní, z těch, které máme, pocházejí z Anglosaské kroniky, což je sbírka staroanglických kronik zachycujících historii Anglosasů, nebo ze staroseverské ságy známé jako Příběh Ragnarových synů. Kronika neuvádí důvod invaze, protože vikingské nájezdy byly v tomto období poměrně časté. Příběh Ragnarových synů ale naopak zmiňuje, že cílem invaze pohanů do Anglie byla pomsta smrti Ragnara Lodbroka, legendárního vikinského vládce Švédska a Dánska.
Naštěstí nepotřebujeme pouze psané zmínky, protože mnohé poznatky přináší i archeologie.
Na dokument v češtině se podívejte zde:
Související archeologické nálezy
Díky archeologickým nálezům se podařilo maličko objasnit alespoň některé informace o Velké pohanské armádě. V roce 2016 byl publikován v časopise The Antiquaries Journal článek s výsledky projektu o pohanské armádě, který odhalil umístění, rozsah a charakter zimního tábora Velké pohanské armády v Torksey v Lincolnshiru (872/873 n. l.). Navíc byl nedávno nalezen hromadný hrob z Derbyshire, o němž je možné, že obsahuje ostatky některých bojovníků Velké pohanské armády. Zde je tedy daleko více prostoru pro nové informace než v psaných pramenech.
Velká vikingská armáda v boji.
Pomsta smrti otce
I v tomto případě se totiž díky nálezům podařilo vnést trochu světla i do této vikinské koalice. Podle Anglosaské kroniky se Velká pohanská armáda vylodila v roce 866 n. l. ve Východní Anglii. Země byla v té době rozdělena mezi čtyři drobná království - Východní Anglii, Mercii, Northumbrii a Wessex.
Právě kvůli roztříštěnosti Anglie byla Velká pohanská armáda pro Anglosasy hrozbou. Navíc její tažení byla úspěšná, takže se Vikingům podařilo dobýt a ovládnout poměrně velkou část země. V jaké posloupnosti si pohané zemi podmaňovali, není tak důležité. Některé prameny uvádějí, že Ragnar provedl nájezd na Northumbrii. Zde však byli Vikingové poraženi a Ragnar byl Northumbrijci zajat a později popraven vhozením do jámy s jedovatými hady. O smrti svého otce se ale dozvěděli jeho synové a rozhodli se otcovu smrt pomstít.
Velká vikingská armáda.
Dvě verze příběhu
Vojenské tažení velkého pohanského vojska proti anglosaským královstvím je v obou dochovaných zdrojích popsáno odlišně, což se projevuje i na popisu samotného děje a hlavních aktérů. Příběh Ragnarových synů věnuje velkou pozornost i Ivarovi Bezkostnému, jednomu z Ragnarových synů. Ivar založil dnešní město York, čímž navázal spojenectví se sousedními Anglosasy a vybudoval vojenskou sílu. Nakonec Ivar spolu se svými bratry porazili northumbrijského krále a Ivar vládl Northumbrii až do své smrti.
Umělecký otisk popravy Ragnara Lodbroka Ællou z Northumbrie z 19. století.
Anglosaská kronika však popisuje příběh jinak. Více se zaměřuje na akce Velké pohanské armády v chronologickém pořadí. Popisuje bitvu na Mercii, obléhání Vikingů v Nottinghamu i návrat armády do Yorku.
Navzdory dostupným písemným pramenům zůstává řada otázek týkajících se Velké pohanské armády nezodpovězena. Nevíme nic o velikosti armády a nevíme dokonce přesně ani to, co bylo jejím cílem. Příběh Ragnarových synů sice uvádí důvod invaze do Anglie, ale Anglosaská kronika jej neuvádí a tažení armády považuje jen za další vikinský nájezd.
Ragnar Lodbrok se syny Ivarem a Ubbou, miniatura z 15. století.
Stejně jako u mnoha dalších severských legend, i zde je tedy několik verzí, ale alespoň stejní hrdinové.
Zdroje:
forums.totalwar.com, en.wikipedia.org/wiki/Great_Heathen_Army, www.britannica.com
