Tým výzkumníků z univerzity v Cambridge se zaměřil na viry extrahované ze zubů koster Vikingů, které byly vykopány v Dánsku, Norsku, Švédsku, Rusku a Velké Británii. Prokázalo se přitom, že se virus pravých neštovic šířil severní Evropou už v 6. století n. l. Šlo ovšem o staré kmeny, které teprve během staletí zmutovaly do podoby, v jaké jsme je poznali v novověku.
Vědci proto nemohou s určitostí stanovit, do jaké míry byl virus pro Vikingy smrtelný. "Zaručeně ale víme, že Vikingové umírali s neštovicemi v krevním řečišti," prohlásil jeden z vedoucích studie Dr. Terry Jones. "Nikdo z týmu nečekal, že u Vikingů najdeme stopy po pravých neštovicích. Už dlouho jsme tušili, že se tato nemoc vyskytovala na jihu Evropy již okolo roku 600. Nyní ale máme důkaz, že se v té době šířila i mezi Seveřany," dodal Jones.
První účinná vakcína se získávala z vředů krav.
Smrt se skrývala na lodích
Jak vysvětlil jeho dánský kolega Eske Willerslev, neštovice způsobuje virus Variola, který se se šíří z člověka na člověka infekčními kapénkami. V raném novověku zabíjel přibližně třetinu nakažených a další třetina si odnesla trvalé následky v podobě jizev nebo slepoty. Odhaduje se, že ještě během 20. století na tuto zákeřnou chorobu zemřelo 300 milionů lidí. Z celého světa se ji podařilo díky očkování vymýtit až v roce 1980.
Podle Willersleva Vikingové bezpochyby k šíření viru světem výrazně přispěli, neboť byli aktivními cestovateli. Stejně jako dnes se koronavirus dostal do všech koutů světa díky letecké dopravě, Variola ve středověku putoval do nových končin na lodích Vikingů.
Nejvíce obětí si nicméně vybral mezi americkými Indiány, kteří se nakazili od prvních evropských kolonizátorů a jejich populace byla vůči neznámému viru méně imunní. Smrtnost mezi nimi dosahovala hrůzných 90 procent.
Řadu lidských životů zachránily krávy
První očkování proti pravým neštovicím v Evropě prosazovala v 18. století anglická Lady Mary Wortley Montagu, jež se o metodě dozvěděla od svých tureckých přátel. Očkování spočívalo v tom, že se člověku do řezné rány vložil sušený hnis z vřídku nakaženého pacienta. Virus byl v tomto přípravku natolik oslabený, že nezpůsobil nemoc, ale vyvolal imunitní reakci organismu. Tato metoda se však ukázala být dosti nespolehlivou.
Edward Jenner, vynálezce vakcinace
Mhohem účinnější způsob vyvinul v roce 1796 britský vesnický lékař Edward Jenner. Všiml si, že vesničané, kteří se od dobytka nakazili neštovicemi kravskými, mívají jen mírné příznaky, a navíc se zdá, že jsou naprosto imunní vůči vražedným neštovicím lidským. Začal proto zájemcům aplikovat hnis z kravské verze nemoci a svou metodu nazval "vakcinací", přičemž název odvodil z latinského výrazu pro krávu - "vacca".
V roce 1980 prohlásila Světová zdravotnická organizace pravé neštovice za definitivně vymýcené.
Zdroje: www.sciencedaily.com, www.sciencefocus.com, cs.wikipedia.org
