O Vikinzích se traduje, že měli černý humor a nebáli se žertovat i během smrtících bitev, jak odhalily historické studie islandských ság. Podle nich je vikinský humor směsí sarkasmu, ironie a neobvyklých vtipů, jejichž tématem je nezřídka i smrt. Dalším velkým tématem islandských ság sepsaných ve středověku jsou pak příběhy Vikingů, které se obvykle soustřeďují na různé druhy sporů, které nakonec končily bitvami mezi Vikingy samotnými. Často se mohlo jednat o krevní mstu dvou nebo více rodů, která trvala desítky let nebo celé generace.
Přístup Vikingů byl takový, že když stejně víte, že zemřete, proč to neudělat se smíchem. Běh času se zastavit nedá, a proto je lepší vyhlížet svůj vlastní konec s humorem.
Lidová slovesnost i runy
Podle historičky Trine Buhlové z Århuské univerzity v Dánsku byly nejoblíbenější ságy s černým humorem, jež byly předávány ústní tradicí. Přibližně od roku 900 do roku 1000 n. l. si ságy si ságy vyprávěli vypravěči a předávali je z generace na generaci. Kolem roku 1200 n. l. pak začali ságy zapisovat gramotní lidé, mniši a další vzdělanci. Postupně se pak ságy rozšířily do jiných severských zemí, kde se lidovou slovesností příběhy staly barvitějšími. Byly přikrášleny a často vypadaly mírně přehnané, ačkoli některé příběhy lze skutečně potvrdit, protože stejné verše byly nalezeny na runových kamenech z doby vikinské.
Pokud si chcete poslechnout seriózní přednášku v angličtině o vikinském humoru, včetně rozboru ság, podívejte se na toto video:
Vtipy o smrti
Vikingové se smrti nikdy nebáli, stejně jako většina věřících lidí. U Vikingů se však jednalo o směs víry a legend, které byly naprosto přirozenou součástí jejich životů. Věřili totiž, že bojovník, který zemře v bitvě, je odměněn. Touto odměnou však byl život posmrtný. Život ve Valhalle znamenal připojení se ke všem ostatním velkým bojovníkům. Valhalla, majestátní obrovská síň nacházející se v Asgardu, které vládne velký bůh Ódin, tak byla téměř jistým snem každého pravého Vikinga.
Ale i posvátnou Valhallu vikinské vtipy kořenily černým humorem.
Jak uvedla historička Trine Buhlová, autoři islandských ság záměrně přidávali do svých příběhů černý humor a sarkasmus, protože se domnívali, že bez nich by příběhy byly nudné.
Budete se smát? Humor islandských ság
Podívejme se na několik typických vikinských vtipů, jež jsou zmíněny v ságách. Například v Sáze o Droplaugarsonovi ze 13. století se vypráví o Vikinzích Grímrovi a Helgim, dvou Droplaugových synech. Helgimu v bitvě useknou spodní ret. Ten se jen otočí na svého protivníka a pronese: "Nikdy jsem nebyl nijak zvlášť hezký a ty jsi mi na atraktivitě zrovna nepřidal." Tato poznámka je typickou ukázkou vikinského humoru, která znázorňuje, že Viking Helgi měl nejen sebepoznání, ale i sebekritický humor.
V další slavné sáze, Sáze o Gunnlaugovi Ormstungasovi, staré více než 1 000 let, se setkáváme s Vikingem Gunnlaugem, který se zamiluje do mladé ženy jménem Helga. Vydá se na dlouhou a dobrodružnou cestu. Po návratu však zjistí, že jeho milovaná Helgu přinutili vdát se za Hrafna, Gunnlaugova nepřítele. Muži se proto utkají v boji a Gunnlaug nakonec svým mečem usekne Hrafnovi nohu. Gunnlaug šťastně zvítězí a ze svého vítězství má vělmi dobrý pocit, dokud jeho zmrzačený nepřítel Hrafn nezakřičí: "Je pravda, že se věci nevyvíjejí podle mých představ, ale nejspíš budu moci ještě chvíli pokračovat, když se jen napiju!" Bitva tedy pokračuje, a nakonec skončí smrtí obou Vikingů.
Vikinské Královské ságy
Kromě islandských ság se stejný druh humoru, tedy sarkasmus, ironie a černý humor, nachází i ve slavných Královských ságách. I zde je často spojen se smrtí. Například jedna sága vypráví o dánském králi Haraldu Bluetoothovi, který odmítá přijmout Sweyna Forkbearda za svého syna. Proto chlapce Palnatoke, legendární dánský hrdina, náčelník ostrova Fyn a zakladatel bratrstva Jomsvikingů. Sweyn se však později dozví, že ho král Bluetooth nazývá bastardem. Zuří a rozhodne se pomstít. Proto shromáždí své stoupence a vytáhne do války proti králi Haraldu Bluetoothovi. Když se král při odpočinku u ohně předkloní, jeden z Forkbeardových vrahů vystřelí šíp. Podle svědectví těch, kteří tuto událost znali a byli jejími svědky, šíp vletěl přímo do králova nejnižšího bodu, pokračoval skrz jeho tělo a vyšel z jeho úst. Pak se král zhroutil a zemřel.
Pochopili jste vikinský humor?
Zdroje:
