Odborně se tomu říká koprolit. Pokud jste se s tímto termínem ještě nesetkali, vězte, že se jedná o zkamenělý výkal, přičemž nezáleží na tom, zda jej vyprodukoval člověk nebo zvíře. Koprolit nalezený v Yorku patřil člověku, který žil na Britských ostrovech v 9. století n. l., tedy v době, kdy York ještě nebyl městem, ale vikinskou osadou nazývanou Jórvík.

Stolice nad zlato

Je téměř neuvěřitelné, jaké nadšení mezi vědci vyvolal obyčejný exkrement. Odborníci však měli k jásotu důvod. S úctyhodnými rozměry 18x5 cm jde o největší dosud nalezený lidský koprolit na světě. Navíc se z něho dá vyčíst, čím se staří Vikingové živili a na jaké střevní parazity trpěli.

"Nález je stejně tak cenný jako korunovační klenoty," tvrdí paleontolog Andrew Jones, který exkrement zkoumal jako první. Dnes už je v důchodu, ale o vikinském koprolitu se milerád kdykoli znovu rozpovídá. "Co je na fosilii nejzajímavější, jsou vajíčka škrkavky, která jsme v ní objevili. Jde o parazitického červa, jenž se v případě extrémní infekce může provrtat střevní stěnou a pohybovat se po celém těle; dokonce je možné, že na vás vykoukne i z oka," popsal Andrew Jones.

Střevní obtíže jako norma

Kromě škrkavek se v exkrementu nacházela také vajíčka tenkohlavce lidského, který způsobuje nevolnosti a průjmy nebo naopak zácpu. Z Evropy už prakticky zmizel, ale stále se s ním setkáme v tropických oblastech se sníženou úrovní hygieny.

Vědci soudí, že parazité bývali běžnou součástí života Vikingů. Nedalo se jich zbavit a nebylo možné před nimi utéct. Co se týče stravy, tvůrce nalezeného koprolitu se prý živil převážně chlebem a masem.

Vzácná fosilie byla vystavena na obdiv veřejnosti v yorském muzeu. V roce 2003 ji skupina neukázněných návštěvníků bohužel rozlomila na tři části, ale vědcům se naštěstí podařilo ji spojit opět dohromady. O pět let později byla umístěna v místním Jorvik Viking Centre, kde ji můžete spatřit dodnes.

Na výlet do Yorku za neobvyklým exponátem vás zavede následující video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: nypost.com, www.theguardian.com, www.atlasobscura.com