Vikingy si všichni představujeme jako nájezdníky, lupiče, trýznitele a dobyvatele. Díky jejich obchodním i podmaňovacím cestám mezi 8. a 11. stoletím však o nich dnes mnohé víme. Objasnil se nám tak i jejich životní styl a společenská pravidla.

Díky nim víme, že většina Vikingů byli zemědělci, pěstující ječmen, oves a žito, a chovající dobytek, kozy, ovce, prasata, slepice a koně. Ač farmy nebyly velké, dokázaly všechny členy rodiny dobře uživit, někdy i během neúrodného roku. Život Vikingů byl tedy méně dobrodružný, než jsme si mysleli. Většina Vikingů se živila zemědělstvím a v době vikinské bylo po celé Skandinávii roztroušeno jen několik málo měst. Nejdůležitějším bodem byly přístavy, kde se nakládaly a vykládaly lodě se zbožím a zvířaty a na nábřeží se konaly trhy. Kolem se pak ve svých dílnách činili stavitelé lodí, hrnčíři, koželuhové, tesaři a další řemeslníci.

Na prostý život Vikingů se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak vypadal den Vikinga?

Na většině území Skandinávie žili lidé v dřevěných domech. Tam, kde byl dřeva nedostatek, si stavěli domy z drnů nebo kamene. Statky byly obvykle umístěny na vrcholu kopce, odkud byl dobrý výhled do okolí, aby bylo vidět, kdo přichází, zda přítel nebo nepřítel. Většina domů a dílen ale byla vyrobena ze dřeva a domy byly dlouhé a obdélníkové, s rákosovými nebo slaměnými doškami. Kromě kovárny neměly žádné komíny, ale jen otvory, jimiž unikal kouř z ohniště. Chudší obydlí měla jen jednu místnost s ohništěm uprostřed a interiéry bez oken byly ponuré. Osvětlovala je jen olejová lampa nebo svíčka.

Někteří Vikingové se živili rybolovem. Lovili sladkovodní i mořské ryby včetně velryb. Důležitým obchodním artiklem pro ně byla sůl, která se obvykle kupovala od potulných obchodníků a Vikingové ji používali k uchovávání ryb a masa, aby měli dost zásob na zimu.

Kromě zemědělství a rybolovu se lidé věnovali vaření, sušení, solení, uzení a nakládání potravin, činění kůží, kovářství nebo drhnutí a barvení látek.

Život na statku

Severská společnost byla tedy organizována především kolem zemědělství. Kromě pěstění se ženy staraly i o zeleninové zahrady nebo se podílely na pěstování jablek. Orání, setí plodin a sklizeň probíhaly v přísně sezónních cyklech.

Domestikovaná zvířata sloužila jako vedlejší zaměstnání. Kruté zimy znamenaly, že zemědělci museli během mrazů držet dobytek uvnitř. Museli mít i dostatečné zásoby sena a žrádla.

Vikinské rodiny se živily tím, co vyprodukovaly na farmě, a lovem a sběrem.

Jídlo bylo většinou jen dvakrát denně. Denní jídlo, "dagmal", se podávalo hodinu po probuzení. "Nattmal", večeře, se jedla po skončení pracovního dne. Ale když bylo chladno, v kotlíku se připravoval zeleninový nebo rybí vývar či guláš, který se někdy jedl druhý den ráno při dagmalu s chlebem a ovocem. Děti jedly kaši, sušené ovoce, podmáslí a chléb. Mezi rodinami ale byly značné rozdíly.

Být bohatým nebo chudým Vikingem – o to běželo!

Skandinávská vesnice se obvykle skládala z 15-50 usedlostí. Na okraji většiny osad se nacházela pohřebiště; pohřbení předka zakládalo větší nárok na půdu, kterou obdělávali jeho potomci.

Bohatší farmáři bydleli ve velkých domech dlouhých až 76 metrů! Kvůli zkreslenému obrazu Vikingů v populární kultuře panuje pocit, že jejich prostory byly velkolepé a luxusní, ale to platilo jen u těch skutečně nejbohatších. Zámožnější rodiny pak měly dokonce k domu veden přímý vodovod z řeky nebo rybníka. Byl sveden do malého kanálu pod domem, jenž byl zakrytý kamennými deskami. Obvykle se zde nacházel samostatný lázeňský dům, do něhož se chodilo každou sobotu, což byl koupací den. Ti, kdo žili blízko pobřeží, měli také loděnice, zvané "naust", pro lodě a menší čluny.

Daleko běžnější však byly malé a tmavé domy, kde mnoho rodin spalo ve stejné otevřené místnosti spolu s dobytkem.

Více informací najdete ve videu:

Zdroj: Youtube

Zdroje:

norse-mythology.org

www.q-files.com

www.ancient-origins.net