Radar odhalil pod zemí obří vikinskou loď. Může se na ní ukrývat vzácný poklad

Lenka Samuely | 27. 9. 2022

Zelené pole v Øyeslettě v Kvinesdalu na jihu Norska, obhospodařované místními farmáři, vypadá na první pohled zcela obyčejně. V dávných dobách se tu ale nacházelo významné vikinské pohřebiště. Pomocí nových technologií nyní archeologové učinili vzrušující objev.

Ještě před 150 lety bylo za farmami Øye a Slimestad možné rozeznat pár pohřebních mohyl z období před 1500 až 2000 lety. Nacházely se podél tehdejší silnice na úseku několika set metrů. Na základě dochovaných nálezů v nich byli uloženi zástupci vyšší společenské vrstvy. I přesto bylo ale pole intenzivně využíváno a těžké stroje památky postupně srovnaly se zemí.

Archeologové proto ani nedoufali, že by na starověkém pohřebišti mohli najít nějakou zajímavost. K významnému objevu je přivedla náhoda. Konkrétně georadarové skenování, které bylo provedeno v souvislosti s výstavbou nové dálnice E39.

Vikinská loď objevena radarem

Výzkum probíhal v rámci projektu „Archeologie na nových cestách“, jenž řídí Národní památkový úřad, Nye Veier AS a Norský institut pro výzkum kulturního dědictví (NIKU). „Zkoumali jsme jižní část pole, když se na radaru objevily zbytky mohyl. Poté i útvar připomínající loď. Bylo to neuvěřitelné. Je skvělé dokumentovat kulturní historii novými metodami," říká archeolog z NIKU Jani Causevic.

Vědci již přístroj otestovali v různých částech Norska. Objev 8 až 9 metrů dlouhé lodi je však zcela výjimečný. Zdá se, že byla nejdříve zapuštěna do země a poté zasypána zeminou do tvaru mohyly.

Jak skutečně žili Vikingové: Nevěřte filmům, jejich osudy byly nudné a smutné
Magazín

Jak skutečně žili Vikingové: Nevěřte filmům, jejich osudy byly nudné a smutné

„Nález je významný hned z několika důvodů," vysvětluje Causevic. „Pohřební obřady, v při nichž se využívaly lodě jako rakve, byly určeny jen pro nejvýznamnější zástupce společnosti. Na území Norska je podobných hrobek jako šafránu. Navíc, většina z nich obsahuje mnohem menší plavidla, než je to, které jsme objevili v Øyeslettě."

Vikinské pohřby

Seveřané prováděli dva druhy pohřební tradice. Zesnulý byl buď uložen do země, nebo zpopelněn. Kremace byla obvykle prováděna na hranici. Panovalo přesvědčení, že kouř pomáhá duchu nebožtíka přejít do posmrtného života.

Jakými nemocemi trpěli Vikingové. Byli prolezlí červy a šířili smrtelnou nemoc
Magazín

Jakými nemocemi trpěli Vikingové. Byli prolezlí červy a šířili smrtelnou nemoc

Samotný pohřební rituál zahrnoval oblékání mrtvoly do šatů speciálně vyrobených pro tuto příležitost, uložení předmětů, které by se zesnulému na onom světě hodily, a následné hodování, zpívání, ale také konsensuální sexuální akty, masivní zabíjení zvířat a dokonce sebevraždy. Po oslavách, jež trvaly celý týden, měli pozůstalí právo domáhat se svého dědictví.

Zdroj: Youtube

„Pokud byl mrtvý uložen i s lodí, znamená to, že byl bohatý. Její stavba trvala několik měsíců a nebyla levnou záležitostí," říká Jani Causevic. „Předpokládáme tedy, že následné vykopávky odhalí poklad nebývalých rozměrů."

Zdroj:

www.lifeinnorway.net, www.thevikingherald.com, www.mysteriesrunsolved.com

Tagy Norsko radar