Byla to úžasná náhoda. O poli mezi farmami Øye a Slimestad se sice šeptalo, že se zde kdysi tyčily starodávné pohřební mohyly, nezbyly po nich ale ani stopy. Pravidelné obhospodařování je během stovek let doslova srovnalo se zemí.
Vědci, kteří jsou součástí iniciativy „Archeologie na nových cestách“ Národního památkového úřadu a Norského institutu pro výzkum kulturního dědictví, se ale rozhodli, že oblast i přesto prozkoumají.
Na pomoc si vzali vozítko, připomínající malý kombajn – pozemní radar. „Přístroj vysílá rádiové vlny hluboko pod zem, kde se odrážejí od objektů. Díky tomu dokážeme vytvořit mapu všeho, co se pod našimi nohami ukrývá,” vysvětluje archeolog Jani Causevic.
Vědci tento způsob průzkumu otestovali již v různých částech Norska. Objev na poli poblíž Øyesletty je ale zcela výjimečný.
Vikinská loď
Pohřební loď je totiž výrazně větší, než její kolegyně v jiných oblastech. Je devět metrů dlouhá a téměř dva metry široká. Podle odhadů by se na ni vešlo šest mužů najednou.
Odkazuje na období kolem roku 800 našeho letopočtu, kdy lodní hroby začaly být u Vikingů populární.
Tento způsob pohřbívání byl ale určen především pro osoby s vysokým společenským postavením. Cena celého obřadu byla totiž velmi vysoká a zahrnovala nejen stavbu plavidla, ale také propracované rituály.
Jejich součástí bylo ušití slavnostních šatů pro nebožtíka, pohřební výbava, ale hlavně bujarý večírek, zahrnující hostinu, pitku a někdy také masivní zabíjení zvířat, konsensuální sexuální akty a lidské oběti, o nichž se ve své knize zmiňuje i slavný cestovatel Ahmad ibn Fadlān.
Vikingovo tajemství
Komu ale objevená loď mezi farmami Øye a Slimestad patřila, je stále záhadou a pravděpodobně jí zůstane.
„Půda v oblasti není vhodná pro konzervaci organických materiálů. V podzemí tak patrně zbyly pouze hřebíky a jiné kovy. Proto doufáme, že loď by mohla skrývat alespoň nějaké mince,” říká Jani Causevic.
Předběžný výzkum zatím odhalil, že plavidlo bylo usazeno do předem vykopaného příkopu a poté se na něj navršila hlína do tvaru mohyly. Radar navíc ukázal, že v jeho blízkosti se nachází další hroby. Zda pocházejí ze stejné doby a mohly by patřit například rituálním obětem, ukážou až archeologické vykopávky.
Radarový snímek lodi
Už nyní ale vědci upozorňují, že objev na poli v západním Norsku je více než významný. Pohřby, zahrnující také dřevěná plavidla, jsou totiž stále vzácné. Archeologové jsou teprve na začátku. Pohřební loď může být cestou k objevu století.
Zdroje: www.mru.ink, www.livescience.com, www.thevikingherald.com, www.dailymail.co.uk
