Dalším skvělým zdrojem je rukopis arabského diplomata Ahmada ibn Fadlāna, který byl v 10. století našeho letopočtu vyslán ke králi povolžských Bulharů. Zápisky, jenž vznikly, patří mezi nejcennější informace o životě ve východní Evropě a švédských vikinzích, připlouvajících sem po Volze za obchodem.

Ibn Fadlán Seveřany označil za „nejšpinavější ze všech Alláhových stvoření“. Největší znechucení ale přišlo, jakmile se stal svědkem tradičního pohřebního rituálu.

Vikingové a jejich pohřby

„Řekli mi, že když někdo z nich zemře, proběhne kremace. V případě chudáka se postaví malý člun, umístí ho dovnitř a spálí. Pokud se jedná o bohatého muže, nejdřív se shromáždí jeho majetek a ten se rozdělí na třetiny,” popisuje diplomat. „Jedna patřila rodině, druhá se použila na pohřební výdaje a za třetí se koupil alkohol.”

Poté následovala velká slavnost. Během ní se nejen popíjelo, ale také byly vybrány lidské oběti z řad ženských služebných nebo otrokyň. V den kremace se nebožtík umístil na loď a ostříhaly se mu nebo zcela strhly nehty. 

„Truchlící postupně přicházeli k mrtvému a pronášeli slova, kterým jsem nerozuměl. Pak se objevila babička, jež říkali „Anděl smrti“. Byla to zasmušilá, korpulentní žena, ani stará ani mladá,” napsal Ibn Fadlán.

Před samotným aktem obětování ale nejdřív tělo zesnulého slavnostně oblékli a obklopili ho alkoholem, ovocem, masem a chlebem. Poté rozsekli psa na dvě poloviny a hodili ho na loď. To samé udělali s koněm, kohoutem a slepicí. Spojení náčelníka se světem symbolizovalo zlomení jeho zbraně. 

Pohřební rituál

„V době páteční večerní modlitby přivedli oběť. Šest nejvyšších úředníků s ní mělo styk,” vypravuje Ibn Fadlán. Ostatní tomu přihlíželi. Když si dívka sundala šperky, byla předvedena před Anděla smrti. Ten ji odtáhl za vlasy k mrtvému a tam ji společně s muži uškrtil a probodl. 

Zdroj: Youtube

Nakonec byla loď zapálena. Věřilo se, že vyšší a masivnější sloup kouře dopraví duši do posmrtného života rychleji. Někdy se proto ještě nebožtík, jeho předměty a lidské a zvířecí oběti polévaly alkoholem. Nad zbytky popela byla poté postavena mohyla.

Zdroj:

www.ranker.com, www.ancient-origins.net, www.cs.wikipedia.org, www.funerals-and-flowers.com