„Na Bahamách je velká pohodička... škoda jen, že tu není tabák,” napsal 9. prosince roku 2011 na sociální síti Facebook. Je to jeho jediný veřejný příspěvek. Absolvent Harvard University se totiž stále skrývá na ostrově před českými i americkými soudy.
Příběh jeho exotického domácího vězení se začal psát v roce 1991, kdy se jako osmadvacetiletý vrátil do Prahy. Od svých patnácti let byl v exilu. Nejdříve v Německu, poté v USA a Anglii. Ambiciózní mladík s diplomem z ekonomie získal místo poradce na federálním ministerstvu financí, kde se právě připravoval plán na kupónovou privatizaci.
Tato metoda, již Světová banka dnes již nedoporučuje, se u nás objevila v 90. letech s uvolněním trhu. I obyčejným občanům umožnila, aby získali akcie některého ze státních podniků. Princip byl prostý. Kdokoli si mohl koupit kuponovou knížku za 1 035 korun. Obsahovala 10 kuponů po sto bodech, které mohl držitel uplatnit v rámci privatizačních vln.
Jak si vydělat?
Titul „akcionáře” však řadu lidí nelákal. Metodě nevěřili. Jenže pak se objevila společnost s honosným názvem Harvard Capital and Consulting, jejímž zakladatelem a vlastníkem byl ekonom Viktor Kožený. Ten prostřednictvím masivní reklamní kampaně sliboval vyplacení desetinásobku vložené investice. Do jeho rukou se svěřil přibližně každý desátý Čech.
Kolem roku 1994 začali být věřitelé nervózní. Neměli ani své knížky, ani slibované peníze. Zároveň sledovali, jak podnikatel pořádá bujaré večírky, nakupuje luxusní nemovitosti, utrácí miliony za večeře a lítá na dovolené do exotických destinací. Začalo být jasné, že tu něco nehraje a z celkově získaných 65 miliard neuvidí ani korunu.
Krásná pláž na Bahamách
Kožený se totiž nikde nezavázal, kdy peníze vyplatí. Neuvedl, zda po ukončení kampaně, po rozdělení majetku nebo po jeho prodeji. Tento malý detail ho chránil před nepříjemnými otázkami policejních vyšetřovatelů až do roku 2011, kdy praskly další jeho podvody. Jenže v té době byl již na Bahamách, jež hledané osoby prakticky nevydávají.
Pro podnikatele se stal ostrov zlatou klecí. „Cítím se trochu jako Napoleon na Svaté Heleně,” svěřil se novinářům v roce 2009. O 9 let později prohlašoval, že je na mizině a živí ho jeho matka. O peníze ho měly obrat jeho tři manželky, se kterými měl postupně pět dcer. Zda je to pravda, nikdo netuší.
Kožený se nyní médiím vyhýbá. Už v roce 2015 ale tvrdil, že ho začala fascinovat věda. Redaktorce Ivě Špačkové z iDnes, s níž komunikoval, představil plány na tapety obsahující mikroskopické konvertory energie nebo mikropřístroje využívající jadernou energii. Zároveň se také zaměřil na duchovní seberozvoj.
Zdroje: www.radiozurnal.rozhlas.cz, www.zoom.iprima.cz, www.idnes.cz, www.cs.wikipedia.org
Sledujte nás v Google Zprávách