Viktor Tichonov a jeho brutální metody tréningu: Báli se ho i mocní komunisté

Nataša Slánská | 25. 9. 2021
Typická pozice Tichonova na lavičce před hráči
Kontakty s vládou udržoval Tichonov i po odchodu do trenérského důchodu. Důkazem je fotka s ruským prezidentem Putinem.
Nejznámější portrét Viktora Tichonova

Pod vedením Viktora Tichonova (1930-2014) měli sovětští hokejisté režim téměř vězeňský. "Pokud chcete zvítězit, bez velkých obětí a tvrdého tréninku to nejde," říkával trenér, který svěřence vybičoval k osmi zlatým medailím na mistrovství světa a třikrát přivezl zlato i z olympiády. A když náhodou prohráli? To nebyl oheň na střeše, ale zemětřesení.

Tichonov proslul jako muž s kamennou tváří, jenž si z hokejistů nevytvářel přátele, ale vládl jim tvrdou rukou jako diktátor. Na ledě dřeli jedenáct měsíců v roce, odloučeni od rodin a přátel, a museli ho poslouchat na slovo. Pokud se odvážili protestovat, hrozil jim stejný osud, jaký stihl rebela Borise Alexandrova. Ten byl roku 1978 za kázeňské prohřešky vyloučen z reprezentace i z prestižního týmu CSKA Moskva. Cesta zpět neexistovala.

Neomezený vládce ruského hokeje

Kariéra vrcholového hokejisty byla přesto v Sovětském svazu velmi atraktivní. Hráči se podívali na Západ a svým rodinám mohli zajistit mnohem lepší živobytí, než jaké se dostávalo obyčejným obyvatelům živořící země. Proto raději zatli zuby a trenérovu drsnému režimu se podřídili.

Tichonov si dokázal "ošéfovat" i vedení komunistické strany, které si ho zvalo pravidelně na kobereček. Sportovní vítězství na mezinárodní scéně totiž bylo státním zájmem a trenérům se vyhrožovalo tvrdými sankcemi, pokud jejich svěřenci nevyhrají. "Vyptávali se třeba, proč Sborná prohrála přátelský zápas. A já jim říkal, no a co? Přátelský zápas nic neznamená, hlavní je mistrovství světa," vyprávěl Tichonov v rozhovoru pro iRozhlas.cz.

K ovládání hráčů mu dopomáhal tým psychologů, od nichž se naučil mnoha cenným taktikám, jak jednat s lidmi nebo s nimi rovnou manipulovat. Precizně řídil každý pohyb hokejistů do té míry, až měl pocit, že jejich vítězství jsou vlastně jeho vítězství. Zřejmě proto si také na olympiádě v Albertville přivlastnil zlatou medaili třetího brankáře; připadalo mu nespravedlivé, že trenéři žádné medaile nedostávají, ačkoli si je zaslouží víc než mužstvo.

Tragický příběh brankáře Modrého: Místo NHL skončil v uranových dolech
Magazín

Tragický příběh brankáře Modrého: Místo NHL skončil v uranových dolech

Prohry psychicky nezvládal

Případné porážky Tichonov snášel velmi špatně. Hokejista Luděk Bukač vzpomínal, jak se sovětský trenér v roce 1984 rozparádil na Švédském poháru, kde Československo rozdrtilo sbornou výsledkem 7:2. "Ten řev, jaký zněl z jejich šatny po třetinách a po zápase... To si dneska žádný trenér nemůže dovolit," popsal Bukač.

Na olympiádě Lake Placid v týmu dokonce došlo na pěstní souboje. Favorizovaná sborná byla nečekaně poražena Američany a Tichonov svým hráčům spílal tak, až to jeden z nich nevydržel a chytil ho pod krkem. Konflikt se nakonec vyřešil společným popíjením na žal. Uklizečky v olympijské vesnici po sborné údajně posbíraly 121 prázdných lahví od vodky.

Zdroje: www.irozhlas.cz, www.bukachockey.com, sport.aktualne.cz

Tagy Boris Alexandrov CSKA Moskva Československo Luděk Bukač olympijské hry Sovětský svaz trenér Viktor Tichonov zlatá medaile