Souchotiny, nemoc způsobená bakteriemi ze skupiny Mycobacterium tuberculosis, se u lidí objevila již v pravěku. Není známo, zda nejdříve napadala zvířata a pak se přenesla na člověka nebo, zda se odpojila od společného předka infikujícího jiné druhy. V 19. století ale tuberkulóza patřila mezi nejčastější příčiny úmrtí. Jen v Evropě byla zodpovědná za 25 % zemřelých.
Bakterie se šíří vzduchem. Nejčastěji proto napadá plíce. Nejtypičtějším příznakem nemoci je chronický kašel s krvavým sputem, ztráta hmotnosti, letargie, bledost a vysoká horečka. Právě tyto symptomy byly v souladu se standardy krásy viktoriánské doby.
Viktoriánská éra, ideál krásy a tuberkulóza
V druhé polovině 19. století se od mladých šlechtičen a bohatých měšťanek očekávalo, že nebudou vykonávat žádnou fyzickou práci. Jakékoli náznaky svalové hmoty nebo opálení byly považovány za neatraktivní. Dobře vychované a ctihodné ženy měly být hubené, bledé a křehkého zdraví. V tomto hluboce patriarchálním období bylo na ženy pohlíženo jako na nesamostatné jedince, o které se museli starat pečovatelé. Obrazy omdlévajících slečen se staly ikonickým výjevem.
Marie Duplessis, která zemřela na tuberkulózu ve věku 23 let v roce 1847, na portrétu Édouarda Viénota z 19. století.
Ideál krásy podporovalo především výtvarné umění a literatura té doby. Z podobizen hleděly štíhlé, měkce vypadající slečny s průsvitnou pletí, lehce narůžovělými tvářemi a s široce rozevřenýma očima s pohledem plaché laně. Jemné šaty odhalovaly úzká ramena, labutí krk a vystupující klíční kosti.
Viktoriánská éra byla obdobím přísné, neochvějné morálky. Používání make-upu bylo spojeno s herečkami a prostitutkami. Avšak lehce zarudlé rty a tváře byly ceněné a záviděníhodné. Jednou z cest, jak tohoto vzhledu dosáhnout, bylo onemocnět tuberkulózou.
Tuberkulóza jako cesta ke kráse
Oblíbená autorka 19. století Charlotte Brontë v roce 1849, i přesto, že ji na infekci zemřely obě dvě sestry, napsala: „Souchotiny, jsem si vědoma, je lichotivá nemoc." Vznešené oběti tuberkulózy byly oblíbeným tématem i jiných autorů. Změna přišla až díky vědě.
„Zvrat nastal po roce 1882, kdy Robert Koch objevil tuberkulózní bacil," říká historička Šárka Caitlín Rábová z Univerzity Pardubice. „Zjistilo se, že nemoc je silně nakažlivá. Stal se z ní negativní znak sociálního původu. Romantická choroba se proměnila v hrozbu společnosti." To, co bylo považováno za krásné, bylo nyní spojené s bídou a chudobou.
Zdroj:
www.historycollection.com, www.pardubice.rozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org
