Vláda Viléma Oranžského byla protkána úspěchy a zklamáními. Po tzv. slavné revoluci roku 1688 sesadil nizozemský místodržitel z trůnu anglického krále Jakuba II. a usedl na jeho místo. Jako Vilém II. vystupoval ve Skotsku, v Anglii a Irsku vládl pod jménem Vilém III. Po boku mu stála milující manželka a královna Marie Stuartovna.
Nový král měl velkou podporu v Anglii, zato Skotům a Irům se nezamlouval. To mimo jiné vedlo k mnoha nepokojům, a dokonce k bitvám. Nejtragičtější boj se odehrál v údolí Glen Coe, kde Vilémovo vojsko zmasakrovalo 78 Skotů, kteří odmítali přísahat věrnost nové dvojici panovníků. Další bitvy byly ukončeny mírovou dohodou, svou pověst v těchto zemích ale Vilém už nedokázal zachránit.
Nešťastný krtinec
Královna Marie roku 1694 zemřela a Vilém se uchýlil do samoty. Odmítal se oženit podruhé, ačkoliv by mu to mohlo zajistit potomky, aby se podle nově schválených ústavních zákonů královnou nemohla stát Mariina sestra Anna Stuartovna. Veškerý svůj volný čas trávil ve svých komnatách sám, nebo lovem divoké zvěře.
V roce 1702 osedlal svého koně, sebral pušku a vyrazil do lesa. Sotva se dostal do ráže, kůň nešťastně klopýtl o malý krtinec a shodil svého jezdce na zem. Vilém se těžce zranil, ale stále měl dost síly vylézt zpátky na hřbet a odjet do paláce.
Další dny prožil v utrpení. K jeho bolestivým zraněním se přidal i zápal plic, kterému 8. března podlehl. Anglie byla zarmoucená, zato ve Skotsku a Irsku propukly bujaré oslavy. Přestože zemřel na plicní onemocnění, všichni připíjeli na svého nového hrdinu – malého krtka.
