Smutný Vilém z Rožmberka aneb co se stane, když stařec zatouží po krásné panně

Vilém z Rožmberka

Vilém z Rožmberka

Foto: Ondraness / Creative Commons / Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain/

Byl pravou rukou Rudolfa II., vynikajícím znalcem českého práva a skvělým zahraničním diplomatem. Vilém z Rožmberka měl v rukou obrovskou moc. Ta mu však chyběla v soukromém životě. Pohřbil tři manželky a čtvrtá jeho peníze jen rozhazovala.

Vilém z Rožmberka se narodil 10. března roku 1535 do vlivné jihočeské dynastie. Už v 16 letech byl vyslán na zahraniční cestu do Itálie. Měl s dalšími významnými šlechtici doprovodit budoucího českého krále, arciknížete Maxmiliána a jeho manželku Marii při cestě ze Španělska.

Trojnásobný vdovec

Po návratu do Čech budoval své postavení a upevňoval politickou moc. Zároveň si hledal spřízněnou duši. Vilém měl však obrovskou smůlu na ženy. Tedy spíše na jejich zdravotní stav. (Zdroj: MICHLOVÁ, Marie. Smrt a pohřby slavných, aneb, Poslední cesty osobností našich dějin. Řitka: Čas, 2016. Český čas. ISBN 978-80-7475-168-4.)

Stal se totiž dohromady trojnásobným vdovcem. Navíc mu ani jedna z manželek nedokázala porodit dědice. Pro druhého nejvlivnějšího muže v Čechách to nebyla dobrá situace.

Z filmu Císařův pekař a Pekařův císař

Magistr Kelley: Šarlatán z filmu Císařův pekař. Na konci života mu uřízli uši

Jakmile pohřbil druhou manželku, upadl do hlubokých depresí. Zoufale však potřeboval dědice, obzvláště proto, že i jeho bratr Petr Vok byl bezdětný.

Pán dal, Pán vzal

Čtrnáct let čekal, než se potřetí oženil. A tragický scénář se opět opakoval.

„Dominus dedit, Dominus abstulit.“ „Pán dal, Pán vzal.“ To si Vilém napsal do svého kalendáře. S osudem se očividně smířil. Ne však jeho okolí. Do čtvrtého manželství byl doslova donucen. Sňatková diplomacie jela na plné obrátky a jeho známí a přátelé mu doporučovali své krásné dcery, sestřenice nebo tety. Mocný Rožmberk si však vybral sám. O třicet dva let mladší Polyxenu z Lobkovic. (Zdroj: dvojka.rozhlas.cz)

Výzdoba letohrádku Kratochvíle věnovaná PolyxeněVýzdoba letohrádku Kratochvíle věnovaná PolyxeněZdroj: Profimedia.cz

Pro ni byl sňatek výhrou. Vilém nebyl skoro doma a tak si krátila dlouhé chvíle rozhazováním jeho těžce vydělaných zlaťáků. Milovala tanec, maškarní zábavy, drahé látky a šperky. Doslova pouštěla svému manželovi zlatou a stříbrnou žilou.

To už byl Vilém nemocný a necítil se dobře. Trpěl vodnatelností a asi i tuberkulózou. Polyxena však nenechala nic náhodě. Povolala úředníky Desek zemských a Vilém před nimi učinil prohlášení, v němž na svou manželku převedl celé bohaté roudnické panství. Za pět let společného soužití to byla královská odměna. (Zdroj: dspace5.zcu.cz)

Vypočítavá čtvrtá manželka

Polyxena si uměla spočítat, co všechno od stánoucího a nemocného Viléma může získat. Bohužel, ze stařecké štědrosti těžili i tiskaři, jezuité, šarlatáni i podvodní služebníci. Jakoby to pražskému purkrabímu bylo jedno, cítil, že se blíží jeho konec. Poslední dny trávil ve svém paláci v Praze, v němž pil víno a poslouchal hudbu. Zemřel 31. srpna roku 1592.

O dva měsíce později se stala Praha dějištěm jedné z nejvelkolepějších smutečních slavností, jež císařská metropole zažila během třiceti let svého trvání. Tisíce lidí doprovázelo rakev, v němž ležel největší diplomat a politik všech dob. Bratr Petr Vok nechal pro Viléma zhotovit krásný náhrobek se symbolem rožmberského obrněného jezdce.Ten však zničili jezuité, které Vilém za svého života štědře podporoval. Zdál se jim příliš honosný.

Rčení „za dobrotu, na žebrotu" se spravedlivý a pobožný politik nezbavil ani po své smrti.

Akční letáky