Kdysi dávno žil v kouzelné říši středověkých Čech muž, jehož příběh se proplétá dějinami – Vilém z Rožmberka. Narodil se do slavného rodu Rožmberků a vydal se na cestu plnou politických intrik, bojů proti Osmanské říši a zálib v diplomatických intrikách. Zatímco jeho politika byla poměrně úspěšná, v lásce a manželstvích se mu mírně řečeno nedařilo. Jeho manželství sice posloužila k posílení Vilémovy prestiže ve Svaté říši římské, ale byla nepříliš šťastná a zůstala nenaplněna.
(Nejen) první dvě manželky zemřely velmi mladé
První tři Vilémovy manželky pocházely z německých knížecích rodů, čtvrtá manželka pak z předního českého šlechtického rodu Pernštejnů. A právě po Polyxeně zatoužil Vilém coby po panně až v pokročilém věku.
První Vilémovou ženou byla Kateřina Brunšvicko-Kalenberská, dcera brunšvicko-kalenberského vévody Ericha I. a Alžběty Braniborské. Ve svatební smlouvě, kterou uzavřel Vilém, se zavázal ctít původ nevěsty a její luteránské vyznání. Bohužel z manželství nevzešel žádný potomek. Kateřina zemřela dva roky po svatbě a byla pohřbena ve Vyšebrodském klášteře v rožmberské hrobce. Video o Rožmbercích můžete zhlédnout zde:
Druhou manželkou Viléma se stala Žofie Braniborská z Hohenzollernu, dcera Jáchyma II. Braniborského a Hedviky Jagellonské. I tato svatební smlouva zavázala Viléma k respektování Žofiina luteránství, a Žofie se vzdala nároků na vládu v Braniborsku, pokud její rod nevymře. Bohužel i toto manželství zůstalo bezdětné, a i Žofie zemřela mladá ve svých třiadvaceti letech. Pán, jak se říká, dává i bere. Po ztrátě druhé manželky upadl Vilém do hluboké melancholie. Tíha budoucnosti jeho rodu na něj těžce doléhala, zvláště když jeho bratr Petr Vok čelil stejné svízelné situaci bezdětnosti.
I třetí manželství skončilo tragicky
Anna Marie Bádenská, bádenská markraběnka, se stala třetí manželkou Viléma z Rožmberka. Jako dcera bádenského markraběte Filiberta a Mechtyldy Bavorské obdržela od Viléma nabídku k sňatku coby 15letá holčička. Vilém, vdovec po Žofii Braniborské, byl tehdy sám již 14 let. Uzavřel třetí manželství, i když Anna Marie byla katolička. Sňatek byl umožněn díky diplomatické podpoře Ferdinanda Tyrolského a svatba v Českém Krumlově byla skutečně svatbou královskou a honosnou.
Bohužel i přesto, že manželství přineslo věno a výbavu, zůstalo bezdětné. Anna Marie zemřela po delší zhoubné nemoci, na jaře 1583 ve svých jednadvaceti letech. Zdálo se, že Vilém je snad prokletý…
Polyxena z Lobkovič či z Pernštejna
Jak stařec zatoužil po panně…
Historické záznamy obsahují verše, které předvídají Vilémovo štěstí s Annou Marií, ale realita byla jiná. Vilém se však nenechal odradit a rozhodl se znovu se oženit. Aktivně se zapojil do sňatkové diplomacie, kde mu asistoval Ferdinand Tyrolský a vybral si Polyxenu z Pernštejna, dceru staršího příbuzného. Polyxena z Lobkovic byla o neuvěřitelných 32 let mladší než on. I přes její katolické vyznání v protestantském prostředí Českého království to bylo spojení politicky významné. Svatba byla velkolepá, plná vzácných pokrmů a nápojů, ačkoliv se objevily i posměšky ohledně věkového rozdílu mezi novomanželi. Svatby se dokonce zúčastnil i císař Rudolf, což přineslo další vlnu prestiže.
Nicméně ekonomická situace rodu Rožmberků nebyla dobrá, a Vilém byl také postižen nemocí. V jeho posledních letech byli jeho častými společníky alchymisté, kteří sice vyvolávali nedůvěru, ale Vilém jim důvěřoval více než lékařům.
Vilém nakonec zemřel v chudobě a dluzích, a jeho majetek se dostal do krize. Polyxena, která byla známá svými sklony utrácet, přispěla k finančním potížím rodu. Vilémova nepřítomnost doma se pro ni stala povolením k rozhazování těžce vydělaného bohatství na požitkářský život - tanec, bujaré večírky, nádherné látky a šperky. Byla v podstatě zlatým dolem svého manžela.
Na video o Petru Vokovi, který byl, pokud šlo o ženy Vilémovým opakem, se podívejte zde:
Po Vilémově smrti přešlo rožmberské panství na jeho bratra Petra Voka, který měl být posledním vladařem z rodu Rožmberků. Sehrálo v tom roli i poslední manželství Viléma a Polyxeny, které bylo, zdá se, více o záchraně majetku než o lásce. Vilém, který trpěl vodnatelností a pravděpodobně i tuberkulózou, se ocitl v Polyxenině vypočítavém zajetí. Když vycítila blížící se konec, svolala úředníky, aby byli svědky Vilémova prohlášení, kterým jí odkázal celé bohaté roudnické panství. Chytrý tah prohnané čtvrté manželky, která pečlivě vypočítávala, co může ze svého nemocného manžela vytěžit.
Smutný a chudý konec
Takže i čtvrté manželství zůstalo bezdětné, a Vilém se nedočkal očekávaného dědice.
Polyxena se stala poručnicí svých tří sesterčat po smrti jejího bratra Jana V. z Pernštejna a hospodařila úspěšně na panství Litomyšl. Vilém zemřel roku 1592 a Polyxena vyrovnáním s Petrem Vokem získala Roudnici nad Labem do dědičné držby.
Kroniky Vilémových sňatků šeptají melancholický refrén. Měl za sebou čtyři svazky, všechny bezdětné a s nádechem smutku. Přesto tyto svazky, zejména poslední s Polyxenou z Pernštejna, odhalují složitost muže, jímž Vilém z Rožmberka byl.
Zdroje: dvojka.rozhlas.cz, dspace5.zcu.cz, cs.wikipedia.org, www.novinky.cz
