Obří puntíky v Namibské poušti zůstávají jednou z největších záhad světa

Nataša Slánská | 14. 1. 2022
Vílí kruhy v namibijské poušti
Vílí kruhy v namibijské poušti
Vílí kruhy v namibijské poušti

Příroda málokdy vykouzlí symetrické geometrické tvary. V pouštní oblasti africké Namibie se jí to však překvapivě daří a vědci nechápou, jak je to možné. V travnatém pásu o délce 2 500 km se objevují holá místa ve tvaru téměr dokonalých kruhů a nikdo nedokáže vysvětlit, co je způsobuje.

Z leteckého pohledu namibijská krajina vypadá, jako by byla poseta četnými drobnými puntíky. Ve skutečnosti jsou tyto kruhové skvrny velmi rozměrné, jejich průměr se pohybuje od 2 do 15 metrů. Místní obyvatelé věří, že jde o stopy bohů a přezdívají jim "vílí kruhy". Vědce takové vysvětlení pochopitelně neuspokojuje a pokusili se přijít s vlastními teoriemi. Dosud však nebyla stoprocentně přijata ani jedna z nich.

Kde tráva neroste

Německý ekolog Norbert Juergens se nechce vzdát své vlastní hypotézy, ve které hrají hlavní roli píseční termiti druhu Psammotermes allocerus. Tito nenápadní tvorečci se živí všemi částmi rostlin a dřevin, a to dokonce i takových, které jsou pro savce jedovaté. V první řadě ale spásají kořeny, protože žijí převážně v podzemí - na povrchu je potkáte ledatak v noci.

Termiti podle Juergense vyžírají kořínky trávy do uceleného kruhu naschvál, aby si tak vytvořili podzemní zásobárnu vláhy. Na místě, kde rostliny odumřely a půda je holá, totiž dešťová voda rychle prosákne povrchem do hloubky kolem 60 cm, kde se udrží po delší dobu. Svrchní vrstva zůstane suchá, takže zde už nic nevyroste.

Zato po okrajích holých kruhů se vegetaci daří nad poměry dobře - traviny jsou tu vždy výrazně vyšší než v okolí. Jejich kořeny pak slouží jako potrava pro termity v dobách extrémního sucha. To by vysvětlovalo, proč se kruhy postupem času rozšiřují.

Juergensovi oponenti ale nechápou, proč by termiti vyžírali kořeny v téměř přesném kruhu a jednoduše nesežrali vše, co se jim namane. Biolog Michael Cramer z univerzity v Kapském Městě a jeho americká kolegyně Nichole Barger vysvětlují pouštní puntíky soupeřením rostlin o přežití v extrémně nehostinných podmínkách. V místech, kde je každá kapka vody drahá, se traviny vzájemně utlačují a vytlačují, až slabší odumřou a v travnatém porostu vzniknou lysiny. Opět ale není jasné, proč se tento proces odehrává v kruzích.

Záhada pravěkých lebek s dírami po kulkách. Vědci netuší, co předky zabilo
Magazín

Záhada pravěkých lebek s dírami po kulkách. Vědci netuší, co předky zabilo

Záhadu mohou vysvětlit pryšce

Profesorka Marion Meyer z univerzity v jihoafrické Pretorii se svými studenty nedávno oprášila teorii vytvořenou už před 50 lety, podle které se kruhy tvoří v místech, kde původně rostly keře z rodu pryšců. Tyto působivé rostliny přirozeně rostou na kruhové ploše a jejich části obsahují latex, jenž je pro člověka prudce jedovatý, avšak některým savcům neublíží. Na jeho toxiny si zvykli třeba nosorožci černí a některé druhy antilop, které si v poušti potravu nemohou moc vybírat.

Marion Meyer experimentem zjistila, že půda "zamořená" latexem pryšce dešťovou vodu buď zcela odpudí, nebo ji naopak svede do hloubky průduchy, které zde zanechaly kořeny rostliny. Mělké kořínky trávy se tu v každém případě neuchytí a kruh zůstane prázdný.

Vědkyně nicméně neumí odpovědět na otázku, kam se všechny pryšce z pouště poděly. "Pokud dochází k jejich masovému vymírání, znamená to, že jsou kriticky ohrožené i druhy savců, které se jimi živí," varuje profesorka. Paradoxně proto doufá, že ani její teorie není tak úplně pravdivá.

Zdroje: https://www.newscientist.com/, https://conservationnamibia.com, https://www.sciencefriday.com/

Tagy Kapské Město Marion Meyer Michael Cramer Namibie Pretoria Pryšec Puntíky rostliny