„Považujeme to za privilegium, že můžeme řídit létající stroje. Létání patří mezi naše nejstarší dovednosti. Dostali jsme ho darem od těch na nebesích. Toto umění nám bylo předáno, abychom zachránili mnoho životů," píše se v babylonském zákoníku Hakata, který popisuje letadlo nazývané Vimana.
Vimany: důmyslné starověké létající stroje
To umělo vertikálně stoupat, klesat, pohybovat se dopředu i dozadu. „Lidé mohli pomocí nich létat vzduchem a nebeská stvoření sestoupit na zem," popisuje sanskrtský spis Samarangana Sutradhara. V něm se to mytologickými létajícími stroji jen hemží. A není jediným. Starověké hinduistické texty a védy jsou plné úžasných příběhů o bozích, jež bojují proti zlým silám pomocí létajících plavidel. Některá z nich dokázala přistát i na Měsíci.
Vimanas
V textu Mahábhárata je popsán příběh rozepře mezi dvěma spřízněnými rody, jež se odehrál kolem 1. tisicíletí před Kristem. V závěrečné bitvě jedna z rodin použila létající stroje. Získala tak zpátky svůj ztracený trůn. „Letěl ve svém Vimanu a hřímal jako bouře. Vystřelil proti městům Vrishisů a Andhakasů jediný šíp nabitý mocí celého vesmíru. Obrovský posel smrti proměnil celou rasu v prach."
V již zmíněném spisu Samarangana Sutradhara se objevuje také doporučení, jak má létající stroj vypadat. Měl by být silný a odolný, ale z lehkého materiálu. Pohánět ho musí raketový motor se železným zahřívacím ústrojím. Do pohybu uvede Vimana neviditelná síla ukrytá v rtuti.
Existují dokonce i pokyny pro ovládací panel. Text Roopakarshana popisuje obrazovku, skrze níž lze vidět dovnitř nepřátelského Vimana. Pilot však může letadlo skrýt, když využije energii v 8. vrstvě atmosféry nad Zemí.
O letadlech psal i vědec a kněz Maharshi Bharadwaaja, který vydal rozsáhlou encyklopedii Yantrasarvasa. Z ní se dochoval pouze 40. svazek s názvem Vimaanika Shaastra. Svatý muž měl staroindický text v sanskrtu sepsat na základě jemu dostupných manuskriptů, jež hovořili o technologiích lidstva obývajícího Zemi před 250 000 až 5000 lety před Kristem.
Mechanický pták
Védský epos Rámájana datovaný do 4. až 5. století před naším letopočtem zase líčí Vimanu jako „slunce připomínající vůz, přičemž na své cestě vypadá pro pozorovatele jako oblak na obloze." Další indické texty zase říkají, že stroje mají tvar pyramidy, válce nebo talíře. Spis Amarangasutradhara se také zabývá tématy, jako jsou letové dráhy, pilotní výcvik, navigace, vhodné oblečení a doporučená strava pro dlouhé lety.
Jsou starověké hinduistické texty a védy popisující důmyslné létající stroje založené na pravdě, nebo jsou jen ranými sci-fi příběhy? Tuto otázku si položili vědci z Indian Institute of Science. Studovali detaily zmiňující se o mechanickém a leteckém inženýrství v textu Vaimanika Shastra. Odborníci dospěli k závěru, že daná Vimana by nikdy nevzlétla. Souhlasí však, že v příbězích se hovoří o kovech a slitinách, jež neznáme a nevíme, jaké vlastnosti mají.
Zdroj:
www.topmagazine.cz, www.neveda.cz, www.historicmysteries.com
