Vědci z Nelson-Atkinsova muzea umění v Kansas City spojili vědecké studie a uměleckohistorický výzkum, aby pronikli do Van Goghova procesu. A jejich snaha přinesla další ovoce, stejně jako u dalších mistrových děl. Co se jim povedlo odkrýt?
Co se skrývá v předním plánu obrazu?
Obraz, který vznikl mezi červnem a zářím roku 1889 během van Goghova pobytu v ústavu poblíž Saint-Rémy-de-Provence, je známý svým působivým vyobrazením olivového háje pod provensálským sluncem. Toto nejnovější odhalení však divákům přibližuje umělcův svět a poukazuje na výzvy, kterým musel při práci v přírodě čelit.
Konzervátorka obrazů Mary Schaferová při zkoumání mistrovského díla pod mikroskopem narazila na drobné pozůstatky kobylky (lučního koníka) ponořené v předním spodním plánu obrazu. Přítomnost tohoto koníka svědčí zejména o venkovních podmínkách, s nimiž se van Gogh při malování potýkal. Zde se zřejmě nejedná o snahu ukrýt do obrazu nějaké překvapení. Jde totiž skutečně o zbytky malého hmyzu ukrytého v typické, husté malbě obrazu.
Podívejte se na video:
Nikoli prvoplánová, ale důležitá role
Schaferová se zamýšlela nad „cestou lučního koníka do obrazu“ a uvedla: "Můžeme si to spojit s van Goghovým malováním venku, takže si představujeme, jak bojuje s živly, jak se potýká s větrem, brouky a pak má mokré plátno, které musí přes pole vláčet zpátky do ateliéru. Zábavné je, že můžeme vymýšlet všechny možné scénáře, jak se hmyz dostal do barvy."
Kobylka sice nijak výrazně nemění uměleckohistorický kontext, ale dodává příběhu obrazu poutavý rozměr.
Michael Engel, paleoentomolog, hmyz prozkoumal a dospěl k závěru, že byl již mrtvý, když se dostal do kontaktu s mokrou barvou. Tento nález sice není vhodný pro přesné datování, ale poskytuje pohled na problémy, kterým van Gogh čelil při práci v exteriéru.
Nejen koník, ale i další zvláštnosti Olivovníků
Kromě nálezu kobylky skrývá další tajemství i samotný obraz. Nedávná analýza odhalila, že van Gogh použil červený pigment, který v průběhu času postupně vybledl, čímž se změnily barevné vztahy na obraze. Toto zjištění vedlo badatele ke zkoumání původní podoby obrazu "Olivovníky" a jeho místa v rámci širšího van Goghova díla.
Julián Zugazagoitia, generální ředitel a ředitel Nelson-Atkins, vyzdvihl význam tohoto objevu a uvedl, že vědecká studie obohacuje naše chápání uměleckého díla. Poukázal na to, že van Gogh, stejně jako ostatní plenéroví umělci, se při tvorbě svých mistrovských děl potýkal s různými přírodními živly.
Obraz Olivovníky je často součástí nějaké putovní výstavy nebo umělecké zápůjčky. Nečekané odhalení přítomnosti kobylky dodává pak obrazu nový rozměr v odhodlání, které formovalo van Goghovu uměleckou cestu. Tato drobná perlička činí tento ikonický obraz ještě poutavějším pro milovníky umění i vědce.
Zdroje: nelson-atkins.org, www.theguardian.com
