Mumie jsou fascinujícím dědictvím už po staletí a pomáhají nám zjistit mnohé informace, které bychom bez nich nevěděli. Fascinují nejen historiky, vědce a archeology, ale i prosté lidi, kteří se snažili mumie různě oživovat, používali je ke společenským zábavám i rozptýlení. Jak se však ukázalo, proces mumifikace může uchovat víc než jen tělo a oblečení dávných faraonů a pouštních kočovníků. Může uchovat i nemoci či bakterie. Například degradované formy viru neštovic byly objeveny v 3 200 let staré egyptské mumii, která zřejmě zemřela na neštovice, a v mumii Afroameričanky z poloviny 19. století.

Staré nemoci v novém kabátě

Prehistorické mumie by pravděpodobně nebyly zdrojem patogenů způsobujících epidemie, jako jsou chřipka nebo neštovice, protože se tyto nemoci objevily až mnohem později. Důvodem byl vznik velkých populačních center, zejména měst a vesnic. Nejstarší zaznamenaný případ epidemie neštovic se vyskytl v Egyptě kolem roku 1600 př. n. l.

Je možné se ptát, zdali by zkoumání mumií mohlo oživit dávno mrtvé nemoci, jako jsou třeba neštovice či jiné dobové neduhy. Jak ukázala nedávná studie patologie mumií, je to zřejmě možné, a to zejména u mumií z chladných klimatických oblastí. Zde by se virům mohlo podařit přežít. Nejpravděpodobnější jsou pak právě viry neštovic, tedy smrtelné nemoci, která zabíjí přibližně třetinu těch, kteří se jí nakazí.

Aktivní virus by pomohl k vakcíně

Ač jsou zbytky mnoha virů neštovic uchovávány coby vzorky v lahvičkách v přísně střežených laboratořích po celém světě, ukazuje se, že kromě toho byly nalezeny i na jiných místech, a to klidně i po dobu tisíců let. Pokud je totiž tělo osoby, která se neštovicemi nakazila, mumifikováno, mohou zde být zachovány i zbytky viru.

Na dokument o mumii člověka zabitého morem se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Přestože pátrání po virech zachovaných v mumiích bylo zatím neúspěšné, lékařští vědci se domnívají, že mumie v chladném podnebí by mohly představovat větší hrozbu, pokud jde o zdroj virů, než mumie nalezené v horkém a suchém podnebí. Zajímavé je, že všechny dosud nalezené viry neštovic, včetně výzkumu sibiřských ledových mumiích, kde nebyly nalezeny žádné, nebyly aktivní. Paradoxně to vědce znepokojuje. I když by představovaly vážné biologické nebezpečí, bylo by pro nás užitečné mít neporušené vzorky viru, aby bylo lidstvo schopné vyvinout odpovídající vakcínu. V mumiích nebyly nalezeny žádné životaschopné viry, které by mohly představovat nebezpečí pro člověka, ačkoli archeologové doporučují, aby vykopávači dbali opatrnosti při manipulaci s mumií pro případ, že by k takové události došlo.

Je tedy velmi nepravděpodobné, že by se z mumie oživila nějaká nemoc a způsobila epidemii. Pokud by se tak přece jen stalo, na vině by asi byla mumie z chladného a suchého klimatu, navíc nejvíce 10 000 let stará. To totiž odpovídá rostoucí populaci a její kumulaci do měst. Mumie pocházející z hustě osídlených center, která vznikla za posledních 10 000 let, by pak zřejmě obsahovaly patogeny, které způsobují epidemie a dokonce pandemie.

Zdroje:

edition.cnn.com, www.livescience.com, www.ancient-origins.net