Vladimír Hron se narodil na Mostecku a přestože v jeho rodině žádného komika ani umělce nenajdeme, již poměrně brzy se začalo ukazovat, že má nejen velmi svérázný smysl pro humor, ale také herecké a hudební nadání.
Jak sám přiznává, ve své rodové linii zaznamenal zvláštní prokletí, v jehož stínu vyrůstal a které se mu nakonec podařilo zlomit. Otcové v jeho rodině se totiž nikdy nedožili ani třicítky.
Pradědečka nešťastnou náhodou při práci na poli kopl kůň, dědeček zemřel za války. Pokud jde o jeho vlastního tatínka, ten se zase jako mladý zabil při nehodě na motorce.
Sám měl vážnou nehodu
Tehdy byly Vladimíru Hronovi teprve tři roky, psal se rok 1969. Děsivě osudové pak je, že i on sám měl ve třiceti letech vážnou nehodu na motorce, a to v roce 1996. Na rozdíl od svých předků měl ale štěstí, lékaři ho zachránili.
Už od dětství byl opravdu šoumen. Rád hrál divadlo, účastnil se recitačních soutěží a rozesmát dokázal nejen spolužáky, ale také učitelky. Po základní škole zamířil na gymnázium a poté zkoušel štěstí při přijímacích zkouškách na DAMU. To se mu ale nikdy nepovedlo.
Později se stal loutkohercem v Divadle Rozmanitostí, v devadesátých letech působil také jako moderátor Rádia Most. Protože si ho posluchači oblíbili, motivovalo ho to k tomu, aby se pokusil v tomto oboru dosáhnout víc.
Dotáhl to až do televize
Přešel na volnou nohu a od té doby se živil jako moderátor a bavič na kulturních akcích, zpočátku spíše regionálních. Postupně se o něm vědělo víc a víc, až nakonec začal vystupovat v televizním pořadu Jsou hvězdy, které nehasnou.
V rámci toho měl také svůj vlastní blok Hvězdy podle abecedy, ve kterém v kostýmech imitoval řadu známých tváří, a nutno podotknout, že velmi zdařile. Tento blok byl natolik populární, že se z něj později stal dokonce samostatný pořad.
Později ale z obrazovek zmizel. Ne proto, že by ho činnost jako taková přestala bavit, ale jak šel čas, změnil se i typ televizní zábavy a pro jeho imitace a gagy zkrátka už nebylo místo.
Odstěhoval se na venkov
To ale neznamená, že by zahálel. Pouze své pole působnosti přesunul jinam. Věnuje se stále stejné profesi komedianta, jak o sobě sám s nadsázkou říká, a vystupuje převážně na kulturních nebo soukromých akcích.
„Vystupuji stále dál, troufnu si říct, že po celém světě, protože už mi chybí jenom jeden kontinent, Austrálie. Zpívám a bavím lidi tam, kam mě pozvou. Třeba jsme se vydali na koncert do Káhiry. V divadle byla rozbitá klimatizace, málem jsem tam v 60 stupních zemřel, i tak ale bylo naprosto fenomenální publikum. Jsem schopen zpívat v několika jazycích,” prozradil Vladimír Hron pro iDNES.cz.
Se svou rodinou se také odstěhoval na venkov a tuto změnu si podle svých slov velmi užívá.
„Jsme v zapadlém domečku, kde občas pokecám se sousedy přes plot. Máme to, jak říkám, „na klid“. Občas vylezeme na zahrádku na lehátka nebo jedeme někam na výlet. Ale nežijeme komunitním životem, na to nejsme správné typy. Užívám si naprosté soukromí, tedy to, co v pracovním životě nemám. Z náměstí plného lidí přijíždím domů do klidu, zalezu si a prostě existuji,” sdělil.
Zdroje: iDNES.cz, Krajskelisty.cz, Region.rozhlas.cz
Sledujte nás v Google Zprávách