Vladimír Hron je jediným svého jména z rodiny z mužského pokolení, který přežil svoji třicítku. Jeho pradědeček zemřel nešťastnou náhodou, když ho kopl kůň. Byl velmi mlád. Dědeček zase zemřel rukou banderovců, také před dovršením třiceti let věku a samotný tatínek Vladimíra Hrona se zabil při jízdě na motorce. Bylo mu třicet let. 

I samotný Vladimír Hron měl stejnou, téměř smrtelnou nehodu. A o to děsivější je, že se mu to stalo ve stejném věku, jako jeho otci. Co více, jeho Vladimírův tatínek zemřel v roce 1969, Vladimír pak s motorkou havaroval v roce 1996. Jde tedy jen o dvě přehozené číslice. Hron mluví až o rodinném prokletí, které se mu ovšem podařilo zlomit tím, že on přežil. 

Vědma mu řekla, že je už rok mrtvý

„Když jsem dospíval a začal řešit otázky života a smrti, měl jsem tyto tragédie stále před očima. Do svých třicátých narozenin jsem pořád čekal, co se stane, co přijde,” uvedl v rozhovoru pro týdeník 5plus2 Hron, který se od té doby motocyklům vyhýbá. Bral to jako znamení shůry. 

Rok po nehodě byl dokonce u vědmy, která mu sdělila, že už je rok mrtvý. „Vy teď žijete život, který jste dostal jako dar za něco, co jste udělal,“ řekla mu tehdy. Sám nad jejím výkladem dlouho a hluboce přemýšlel.

Došel k závěru, že nejspíš proto pak začal rozdávat dobrou náladu a radost lidem všude okolo. A to i přesto, že na televizních obrazovkách už jej dnes neuvidíte. Dělat se to dá i v soukromí a bez televizních kamer. „Podle mě v životě platí „dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno,“ říká bavič. 

„Nedávno jsem pobavil třeba paní pokladní v Lidlu. Neznámé lidi rozesmívám skutečně denně. Prostě když vidím někoho, kdo třeba nemá úplně ideální náladu, a cítím, že bych mu ji mohl trochu spravit, tak to zkusím,” pokračuje ve vyprávění a dodává, že se nebojí rozesmát ani policistu, když mu dává pokutu. 

Vladimír Hron sejde z očí, ale nesejde z mysli

Bavičský talent u Vladimíra Hrona objevil televizní režisér František Polák. Poprvé byl více vidět v zábavném pořadu Šance, který uváděl Josef Dvořák s Miroslavem Vladykou. Zde se projevilo jeho mimořádné nadání na imitaci různých osobností s takovou rozmanitostí, že lidé ani nechtěli věřit, že to vše dokáže jeden člověk. V návaznosti na to se pak dočkal vlastního pořadu, který nesl název Abeceda hvězd

Zlomový pro něj byl rok 2001, kdy se dočkal vlastního pořadu. Moderoval show Jsou hvězdy, které nehasnou, následované pořadem Hvězdy letí do století. Na vystupování s Hronem v jeho show vzpomíná velká spousta hvězd, které u něj byly hosty. 

A svůj um předvádí dodnes, i když už ne před zraky televizních diváků. Pozvat si ho můžete na soukromou akci i na firemní večírek. Pokud máte přání na imitaci specifické osoby, Vladimír Hron to dokáže splnit. Ve svém repertoáru má totiž víc jak dvě stě osobností, které dokáže napodobit. 

Zdroje: cs.wikipedia.org, idnes.cz, csfd.cz