Tento umělec se narodil 2. května roku 1962 v Ostravě. V Ostravě také vyrůstal a už jako malý klouček chodil zpívat do sboru. Jeho další kroky vedly na pedagogickou fakultu a následně na brněnskou JAMU, kde studoval u Zoji Mikotové činohru. Mezi lety 1986 až 1991 měl stále zapuštěné kořeny v moravské metropoli Brně, kde hrál v Divadle Husa na provázku. 

Jeho cesta vedla i do Francie, kde hrál v divadle ve městě Blois a dokonce s ním i po Francii kočoval. Další zahraniční zemí, kam se vydal na zkušenou, bylo v 90. letech Japonsko. Tam se učil choreografii od místního mistra Mina Tanaky. V jeho bohatém repertoáru nechybí ani Národní divadlo, kde hostoval například v operách Toufar a Čarokraj a činoherních představeních Věc Makropulos, Troilus a Kressida, Zahradní slavnost a Revizor.  

Oscaři, Zlatý lev a prokletý Kyslík

Nepohyboval se samozřejmě ale jen na divadelních prknech, dobře známý je také filmovým divákům, a to od roku 1985. Jeho největší úspěch se dostavil pak v roce 2004, kdy byl pozván na slavnostní předávání filmových cen Oscar do amerického Los Angeles. Večera se mohl zúčastnit proto, že byl nominován na cenu za svůj herecký výkon v hlavní roli v americkém filmu Most. Oscara sice tehdy nezískal, ale pro umělce to byl zážitek na celý život. 

Ocenění, i když ne toho oscarového, se ale přeci jenom za svou práci dočkal. Přišlo v roce 2012, kdy obdržel Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Poupata. Jeho nejznámější rolí je ale pro širokou veřejnost stále ta ze seriálu Chlapci a chlapi.

Zde měl roli plachého vojína Ctibora Voříška, kterému neřekl nikdo jinak než Kyslík. Bylo to kvůli jeho špatné fyzičce. Sám herec vnímá tuto roli trochu jako prokletí, protože se této nálepky dlouhá léta nemohl zbavit a mnohé jeho další herecké výkony byly kvůli Kyslíkovi opomíjeny. 

Ohledně prezidenta má jasno

Kromě hraní se věnuje také hudbě. Už odmala toužil po bubnech, nicméně rodina bydlela v paneláku, takže na bicí soustavu nebylo místo, peníze ani vhodné prostředí. Poslali ho tedy na hodiny klavíru, ale to malého umělce dostatečně neuspokojovalo, a tak toho brzy nechal. Zůstal ale u zpěvu a u toho se také naučil hrát na saxofon, kytaru a flétnu a ukulele, jejichž praktikování se mu podaří občas s Miroslavem Kemelem, s nímž si rád zabrnká v jeho kapele. 

Že je to člověk vskutku renesanční potvrzuje i jeho další hobby, kterým je golf. Herec si při něm příjemně zarelaxuje a tomuto sport propadl natolik, že je schopný ho hrát i sám. Do toho se zvládne domluvit plynně anglicky, německy, francouzsky, rusky a polsky. A kdyby měl více času, jistě by mu šla lépe i čínština, které se také jednu dobu věnoval. Kvůli vytíženosti to ale nemělo ten správný efekt, a tak toho umělec nechal. 

Jeho velkým vzorem je herec Vlasta Burian, kterého obdivuje nejen pro jeho skvělé výkony, ale také jako člověka. „Už v dětství, když byly filmy pro pamětníky, jsem musel být doma, abych se koukal,“ vyznal se herec Tereze Kostkové v jejím pořadu Blízká setkání. Další člověk, ke kterému vzhlíží, je herec Petr Forman, syn Miloše Formana. Dokonce by si ho přál i za prezidenta, protože je to podle něj nejvyrovnanější člověk, jakého kdy osobně poznal. 

Všestranně nadaný, avšak plachý, skromný a pokorný umělec, o kterém se celou dobu bavíme, není samozřejmě nikdo jiný než Vladimír Javorský. Hudební a herec nedávno oslavil dvaašedesáté narozeniny a my doufáme, že nám toho ze svého talentu ještě mnoho předvede. 

Zdroje: zeny.iprima.cz, cs.wikipedia.org