Zdroje: www.seznamzpravy.cz, www.idnes.cz, www.irozhlas.cz

Vladimír Remek, jenž v září oslaví 73. narozeniny, je už třetím rokem v důchodu a kvůli koronakrizi omezil i besedy s fanoušky, které dříve pořádal v různých koutech republiky. Občas zabrousí na nějakou leteckou akci, protože létání zůstalo jeho vášní, a sem tam podá rozhovor, ačkoli vše o jeho cestě do vesmíru už bylo řečeno.

Ve výbavě nechyběla zubní vrtačka ani ABBA

Je ovšem pravda, že se jeho historky dobře poslouchají i čtou. Remek rád vzpomíná, jak s velitelem Alexejem Gubarevem podstoupili zubařský rychlokurz, aby mohli kolegům na orbitální stanici Saljut 6 opravit bolavé zuby. Jurij Romaněnko a Georgij Grečko na oběžné dráze pracovali už déle než dva měsíce a zuby je dost trápily. Když však slyšeli, že se příchozí kosmonauti učili zacházet s vrtačkou pouhých deset dní, raději se s bolestí naučili žít a zákrok odmítli.

Remkův let proběhl mezi 2. a 10. březnem 1978, což znamenalo, že ve vesmíru kosmonauti oslavili i Mezinárodní den žen. Ten býval v Sovětském svazu velkým svátkem a úlevy si mohli dopřát i pracovníci na orbitální stanici. Zatímco Remek se chtěl kochat každým momentem stráveným v kosmu, Romaněnko a Grečko už potřebovali trochu rozptýlení a pozemské zábavy. Za tímto účelem jim pražský psychiatrický ústav po Remkovi poslal čtyři kazety se zábavnými pořady, mezi nimiž nechybělo vystoupení Karla Gotta, Heleny Vondráčkové a švédské skupiny ABBA. Sváteční den byl skvělou příležitostí k jejich přehrání.

Proč právě Vladimír Remek?

O tom, proč sovětská strana vyslala do vesmíru letce z ČSSR, dodnes panuje řada dohadů. Podle některých hlasů mohlo jít o satisfakci za invazi v roce 1968, i když není pravděpodobné, že by Sověti cítili potřebu se za okupaci omlouvat. Podle jiných byl politicky vhodnější Čechoslovák než třeba občan NDR - Německo přeci prohrálo válku a nebylo vhodné, aby plodilo vesmírné hrdiny.

Pak tu bylo ještě něco, co se zapomíná zmiňovat. Remek nebyl tak úplně prvním Čechoslovákem ve vesmíru, už v roce 1966 se na oběžnou dráhu vypravil Eugene Cernan, jehož maminka pocházela z české rodiny a tatínek ze slovenské, on sám už měl ale americké občanství. O tři roky později se stal dokonce dvanáctým a doposud posledním návštěvníkem Měsíce. Vědom svého původu si na cestu na Měsíc zabalil do kufru i československou vlajku. V roce 1974 se vypravil do Prahy, aby ji daroval prezidentovi. Ludvík Svoboda však tento dar nechtěl (nebo nesměl) přijmout a setkání s astronautem odmítli i všichni další funkcionáři. Vlajka byla nakonec umístěna v kopuli dalekohledu na observatoři v Ondřejově, ale za čas musela být odstraněna i odtud.

Eugene Cernan si neuvědomil, že byl pro československé vedení ovládané sovětskou stranou ideologicky nebezpečnou osobou. Pokud by byl ve vlasti svých prarodičů uznán jako místní hrdina, předal by lidu nevyřčené poselství: "Vidíte, když emigrujete do Ameriky, vaše děti se možná podívají do vesmíru!"

Za několik let na to Sověti vybrali Československu vlastního hrdinu a nenápadně tím lidu vzkázali: "Vidíte, do vesmíru se můžete podívat i s námi!"

Zda šlo o pouhou shodu okolností nebo o cílený tah, není možné posoudit. Zajímavý je ale fakt, že stejně jako v případě Cernana také Remkova matka byla Češka a otec Slovák. Náhoda?

Vladimír Remek nicméně zůstal prvním národním návštěvníkem vesmíru a s Eugenem Cernanem se po pádu železné opony osobně setkal. V roce 2001 dokonce oba muži svorně vyvázli téměř nezraněni z havárie vrtulníku Mi-8S, který se zřítil u Milevska. Cernan tehdy kvůli pobytu v nemocnici odložil plánovanou návštěvu Borovan na Písecku, odkud pocházeli jeho prarodiče z matčiny strany, o celých sedm let.