Největší vlakové neštěstí v Rusku: 575 mrtvých pouze dvě sanitky

Čtvrtého června 1989 v časných ranních hodinách rozmetalo neviditelné plynové jezero na Transsibiřské magistrále dvě soupravy právě projíždějících vlaků. Nejhorší vlakovou katastrofu v dějinách Ruska a SSSR, během které zemřelo 575 osob, způsobily dvě na sebe nenavazující události. První z nich bylo nečekané zpoždění jednoho vlaku o sedm minut. Druhou naprosté ignorování několika hlášení o výskytu plynu v ovzduší, jenž se nashromáždil kousek od trati a čekal na osudovou jiskru.

Přesně kilometr od železniční tratě Transsibiřské magistrály poblíž města Aša v Čeljabinské oblasti v traťovém úseku Ulu-Těljak – Aša Kujbyševské dráhy se v bývalém ropovodu, tehdy už plynovodu vytvořila trhlina o rozměrech 1,7 metrů. Je 4. června 1989 a do nejhorší vlakové katastrofy v dějinách SSSR zbývá několik hodin.

Plynovod Západní Sibiř - Ural - Povolží nezvládl transport těžkého zkapalněného plynu. Dodnes je záhadou, jak téměř dva metry dlouhá puklina v trubce vznikla a kdy, přes ni se však toho osudného dne do údolí začala ukládat smrtící směs propanu a butanu. V blízkém okolí se za specifických meteorologických podmínek vytvořilo neviditelné plynové jezero, které bylo cítit i několik kilometrů daleko.

Tři hodiny před katastrofou technici zpozorovali náhlý pokles tlaku v potrubí. Namísto zjištění příčiny a poslání zásahové jednotky k úseku, zvýšili objem plynu, čímž také zrychlili proudění plynu z trhliny ven. Na stížnosti na zápach obyvatelů nebyl brán žádný zřetel a reakce se nedočkali ani strojvedoucí, kteří silně zapáchajícím úsekem projížděli.

Stalo se to v 01:15. Dva projíždějící dálkové rychlíky se střetly mezi zastávkami Strážní domek 1708. km a Strážní domek 1712. km a v ten okamžik otřásla úsekem obrovská exploze, která nad sebou povznesla ohnivou kouli a kouřový hřib. Nákladní vlak, vzdálený několik kilometrů od místa výbuchu, začal při spatření úkazu okamžitě brzdit.

Obě vlakové soupravy se skládaly z 38 vagonů s celkovým počtem 1284 cestujících. Jeden z rychlíků směřujících do Adleru měl sedmiminutové zpoždění. Nebýt toho, celá katastrofa se nemusela udát, nebo mohla skončit s nižším počtem obětí. Je stále záhadou, co zapříčinilo výbuch, spekuluje se o odhozené cigaretě pasažérem, či brzdným systémem, jenž mohl vytvořit malou jiskru.

Strojvedoucí, který zastavil těsně před smrtícím úsekem, byl první, kdo katastrofu ohlásil. V takové noční hodině a odlehlé části Sibiře měly záchranné služby k dispozici pouze dvě sanitky. K dopravení do města tak využily lokomotivu nákladního vlaku, již odpojily od zbytku soupravy.

Nehoda si vyžádala 575 obětí, z toho 181 dětí. Soupravy s dětmi byly k vlaku do Adleru napojeny na poslední chvíli a mířily na dětské tábory. Ze zraněných si 623 cestujících odneslo trvalé následky včetně utržených končetin či poškození mozku. Exploze vykolejila 11 vozů, zcela zničila sedm z nich a zdevastovala 350 metrů železniční tratě.

Za nehodu během šestiletého trvání soudu obvinili 9 lidí, většina z nich byli technici, kteří se starali o plynovod. Trest v maximální výši pěti let si odsedělo pouze sedm nižších pracovníků. Dodnes město Aša pamatuje na zemřelé a zraněné, každoročně se schází u pomníku a drží minutu ticha.