Vlasta Burian: Jak to bylo s jeho kolaborací a proč proti němu svědčila Baarová?

10. červen 2019 četba na 5 minut

Foto: www.profimedia.cz

O jeho životě a díle se ví tolik, jako o málokterém jiném herci. Král komiků, nadšený sportovec, velmi bohatý muž, po válce pronásledovaný. Vlasta Burian (*9. 4. 1891 - +31. 1. 1962). Přesto se i v jeho osudu najdou nepříliš známé momenty.

FOTOGALERIE

Jeho rodiče žili na svou dobu v poměrně netypickém svazku. Maminka Žofie za sebou už měla jedno nepovedené manželství, z něhož si přivedla dceru Žofii. Tatínek Antonín byl navíc o pět let mladší. V Liberci se živil jako krejčí a byl to velký vlastenec. Kvůli tomu se rodina přestěhovala do Prahy, kde nebyl tak silný německý vliv. Antonín organizoval zejména ochotnická představení, která už tehdy jeho syn Josef Vlastimil fascinovaně sledoval. Brzy začal i vystupovat.

Je to zběh!

Kromě divadla se při učení na obchodního příručího věnoval sportu. Kromě fotbalu vynikal v cyklistice a tenisu. Doma měl vitrínu plnou trofejí. Postupně ale převážila láska k jevišti. Otec mu zprvu v „tajtrlíkování" před lidmi bránil, ale pak ho viděl při jednom představení v hospodě a velmi se nasmál. Pak Vlastovi řekl, že má skutečný talent bavit lidi a v jeho počínání mu už nebánil. Díky doporučení Karla Hašlera už před první světovou válkou vystupoval v řadě kabaretů, kde soupeřil zejména s neméně populárním Ferencem Futuristou. V roce 1912 se mu z pochybného poměru s tanečnicí Anči Pírkovou narodila dcera Emile (1912-1996).

Po vypuknutí první světové války se pokusil vyhnout vojenské službě a toulal se po venkově, kde se živil příležitostným vystupováním. Nakonec byl ale chycen a jako zběh uvězněn. Po amnestii si zbytek vojenské služby odbyl v armádní kapele.

Ztráta dítěte

Rok po válce se oženil s Ninou Červenkovou, která mu byla přes všechny nástrahy celoživotní oporou. Nabídky na vystupování se mu jen hrnuly. Nasmlouval si ale tolik závazků, že představení nestíhal. Rozezlení majitelé kabaretů a divadel se nakonec domluvili, že už ho nikdo nezaměstná. Burian si nakonec založil vlastní divadlo.

Nina nechyběla na žádném představení. Když se náhodou opozdila, nechal Vlasta pozdržet představení, dokud nebyla ve své lóži. Když byla nemocná, zavedl na jeviště mikrofon, aby mohla představení poslouchat doma po telefonu. V intimní oblasti se jim ale nedařilo. Snažili se o dítě, Nina skutečně otěhotněla, ale pak musela podstoupit potrat a další děti mít už nemohla.

Vlasta mezitím zahájil i filmovou kariéru a stal se hvězdou první velikosti. Lidé mu začali závidět. Když se potom dostal do potíží, řada z nich mu to přála…

V dobách první republiky těžko hledat větší osobnost. Vlasta Burian byl nejen herec, ale i autor řady písní a několika humoristických knížek. Své bohatství uměl dávat patřičně na odiv. Miloval rychlá auta a uniformy. Dokonce si zařídil hodnost nadporučíka. Také prý uvažoval o prezidentské kandidatuře. Měl vlastní bonbony i odrůdu růží. Koupil si vilu v pražských Dejvicích, kde měl bazén a tenisový kurt. Vařil mu slavný kuchař Jaromír Trejbal, který předtím působil v Ritzu. Později vzpomínal, že vile byla snad ještě lépe vybavená kuchyně než ve slavném hotelu. Jen chladničky tam byly čtyři - na maso, na ryby, na mléko, máslo i sýry a na zeleninu. Ke kuchyni přiléhal vinný a pivní sklípek. Burian měl také pronajatý zámeček, kam o víkendech jezdil lovit.

Pletky s nacisty

Hvězdu jeho kalibru respektovali i Němci za druhé světové války, ale samozřejmě se ji snažili získat na svou stranu. Je jasné, že v té době se Burian nedokázal vyhnout spolupráci, která se po válce snadno hodnotila jako kolaborace. Závistivci mu také s gustem spočítali jeho dřívější zbohatlický život.

Hlavním Burianovým proviněním měla být účast v rozhlasovém skeči, kde v roce 1941 četl hanlivou roli Jana Masaryka. Nikoho už ale nezajímalo, že práci tehdy přijal až pod pohrůžkou likvidace svého divadla a některých členů souboru. Dále mu bylo kladno za vinu, že ve své vile hostil nacistické pohlaváry a zdravil zdviženou pravicí. Přitížilo mu i svědectví Lídy Baarové, která jeho „kolaboraci" potvrdila. Vypovídala ale pod hrozbou trestu smrti.

Burianovi nejdříve znárodnili divadlo a v roce 1947 ho odsoudili na tři měsíce do vězení, sebrali veškerý majetek a zakázali mu hraní. V těžké době po jeho boku opět věrně stála manželka Nina. Neopustila ho v dobách slávy ani poté, co se šuškalo o jeho vztahu se Zitou Kabátovou.

Lidská troska

Burian živil tvrdou manuální prací, byl vážným v severočeských dolech, poslíčkem na horských chatách a pomocníkem v kuchyni. Postupně ale začal opět vystupovat v estrádách. Nejprve ilegálně, v roce 1950 dostal po mnoha žádostech opět povolení k veřejnému vystupování.

Pronásledování se na něm ale podepsalo. Zhoršily se mu maniodepresivní stavy, na které vždy trpěl, ale sešel také fyzicky. Ze sportovce se stal stařík. Měl problémy se žílami, špatně chodil, přesto musel neustále vystupovat, aby se uživil. Poslední představení odehrál s těžkým zápalem plic a záhy zemřel. Nina ho přežila jen o devět týdnů. V roce 1994 se Burian dočkal rehabilitace a od roku 2002 jeho ostatky leží na Slavíně.

(tom)

Akční letáky