www.stoplusjednicka.cz, zoom.iprima.cz, www.scientificamerican.com

Filozof a psycholog William James ve své knize Principy psychologie z roku 1890 napsal, že "s přibývajícím věkem se zdá, že se stejný časový úsek zkracuje". Znáte to na vlastní kůži? Také se vám zdá, že čím jste starší, tím se čas zrychluje?

Opravdu ubíhá čas rychleji? 

V dospělosti máme pocit, že měsíce uběhnou rychlostí několika málo týdnů. Když jsme ale byli dětmi, tak dny, jako byly ty před Vánocemi nebo před koncem školního roku, se vlekly hlemýždím tempem. V dospělosti je tomu všemu přesně naopak. Kolikrát ani nemůžeme uvěřit, jak rychle všechno uběhlo. 

Podle vědců pro to existuje racionální vysvětlení. Zaprvé, náš mozek je schopen kódovat nové zážitky a oddělovat je od starých a běžných. To znamená, že u nových zážitků vynakládá mnohem více energie na jejich zpracování, zatímco u starších a nám známých již ne. Pokud se starý zážitek nepojí s novým, mozek ho vnímá slabě.

To je důvod, proč si snadno vybavíme detaily jakéhokoli nového zážitku, ale zapomínáme, co jsme minulou sobotu měli k obědu nebo co přesně jsme dělali.

V dětství je vše nové a neokoukané

Pro děti je vše nové, a proto jsou všechny zážitky a zkušenosti bohatě zakódovány v jejich mozku. Právě díky takovému množství zpracovávaných informací a dat pak mají děti pocit, že čas plyne velmi pomalu. Proto se může stát, že cesta autem, trvající 45 minut, se dětem zdá nekonečně dlouhá a často se ptají, kdy už "tam budou"?

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

V dospělosti řadu z toho, co jsme v dětství považovali za nové, již známe a náš mozek zpracovává mnohem méně dat. Tím se vytváří dojem, že čas plyne rychleji. Samozřejmě ne vždy. Například při čekání na první rande s někým, kdo se nám líbí, může čas plynout stejně pomalu jako v dětství. 

Novost prodlužuje čas

Vše nové tedy prodlužuje čas a zajišťuje, že si mozek ukládá silné vzpomínky. A právě v tom spočívá klíč ke zpomalení času. Udělat někdy něco jinak! Každá novinka způsobuje neurogenezi v mozku, tedy vznik zcela nových mozkových buněk. Zatímco jiní lidé denně ztrácejí mozkové buňky, neurogeneze může tento efekt potlačit a vytvářet struktury schopné uchovat nové vzpomínky.

Existuje i další teorie, proč se zdá, že čas plyne s přibývajícím věkem rychleji. Poprvé s ní přišel francouzský filozof Paul Janet v roce 1897. Tato teorie se nazývá "log time" a znamená, že s přibývajícím věkem se rok stává menším zlomkem celého našeho dosavadního života.

Rok pro pětileté dítě představuje pětinu jeho dosavadního života, zatímco rok pro padesátiletého člověka je jedna padesátina jeho života. Zdá se tedy, že uběhne desetkrát rychleji.