Koncem tohoto roku oslaví vozítko Curiosity desetileté marťanské výročí. Během této doby zkoumalo kráter a horu Mount Sharp. Cílem mise je zjistit, zda se na Marsu někdy vyskytoval mikrobiální život, a tedy i voda. Zatím je úspěšná.
Mezi poslední fascinující důkaz patří kámen, který připomíná květinu. Experti se domnívají, že vznikl stmelením horniny unášené vodou. Unikátní objekt byl nalezen v kráteru Gale. Je velký asi jako haléř a vedle něj se nacházejí další kousky ve tvaru koulí.
Voda na Marsu
První vlaštovkou, která napovídala, že se na Marsu vyskytuje voda, byl vzorek odebraný sondou Curiosity Mars Rover v srpnu 2012. Zjistilo se, že prach i půda obsahuje asi dvě procenta H2O. To je na zdánlivě mrtvý svět pozoruhodná hodnota. „Pokud byste vzali asi 800 litrů této hlíny a zahřáli ji na několik set stupňů, získali byste asi dva litry vody," vysvětluje výzkumník mise přidružený k Rensselaer Polytechnic Institute v New Yorku Dr. Laurie Leshin.
Důkaz o existenci vody na Marsu - oblázky
Lidští průzkumníci by tedy o vodu neměli mít nouzi. Navíc, půda není jejím jediným zdrojem. V roce 2008 přistávací modul Phoenix vykopal vzorky ledu poblíž severního pólu planety. O 8 let později byl také objeven masivní ledový příkrov pohřbený v nižších zeměpisných šířkách. Ten by měl obsahovat asi 12 tisíc kubických kilometrů tekutiny. Toto množství by bylo schopné zaplavit oblast o velikosti celého amerického kontinentu.
Další analýza vzorků sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odhalila, že led se v některých oblastí nachází jen 1-2 metry pod povrchem. To znamená, že budoucí obyvatelé planety by nemuseli provádět náročné vrty.
Život na Marsu
Mimo jiné našel Curiosity Mars Rover malé oblázky vytvořené řekou. Prokázalo se také, že část povrchové vody na Marsu měla neutrální hodnotu pH. Byla tak vhodná k pití. Tato zjištění naznačují, že rudá planeta měla kdysi příznivé podmínky pro život a možná byla i obydlená. Profesor Steven Benner na Goldschmidtově setkání ve Florencii v Itálii navíc vystoupil s tvrzením, že pozemský život „může pocházet z Marsu“.
Podle něj jsou molekuly tvořící genetický materiál mnohem složitější, než prvotní polévka chemikálií založená na uhlíku, jež se na naší planetě vyskytovala před více než třemi miliardami let. Prvky, jako je bór a molybden, potřebné pro tvorbu RNA, prý na rané Zemi neexistovaly v dostatečné formě nebo množství.
„Před třemi miliardami let bylo na Zemi málo vody i kyslíku. Mars ho měl však dostatek. Je mnohem pravděpodobnější, že molybden přišel na naši planetu na marťanském meteoritu, než, že zde byl vytvořen," říká profesor. „Zdá se, že jsme vlastně všichni Marťané."
Zdroje: www.wn24.cz, www.ancient-origins.net, www.ancient-origins.net/water-mars
