Ve stejné době, kdy se na Marsu třpytily hladiny řek a jezer, zářila na něj méně než třetina slunečního svitu, která v současnosti ohřívá Zemi. Pokud by měl stejné podnebí, jako máme my, nízkou teplotou by voda zmrzla. Dlouholetý rozpor vyřešila až změna úhlu pohledu. Vědci totiž zjistili, že Rudá planeta byla chráněná skleníkovým efektem.
Odborníci nabízeli během několika let spoustu vysvětlení s cílem odhalit, proč voda na očividně podchlazené planetě, nezměnila skupenství. Někteří se domnívali, že Mars zahřála kolize s obřím asteroidem. Tento „hřejivý“ účinek by ale vyprchal po jednom nebo dvou letech. Hluboká koryta řek a jezer však naznačují, že teplé klima bylo stabilní minimálně po několik staletí.
Voda na Marsu
Studie, vedená planetárním klimatologem Edwinem Kitem z University of Chicago, se opírá o počítačovou simulaci. Jako zdroj skleníkového efektu označil takzvaná vysoká oblaka a dostatečné množství ledu na povrchu planety.
Mars - Rudá planeta
Kite se svým týmem zjistil, že pokud by převážnou část povrchu Marsu pokrýval led, zvýšila by se povrchová vlhkost. Došlo by ke vzniku oblaků ve výšce 2 km, které by planetu ochlazovaly. Sluneční záření by se od nich totiž odrazilo.
Tajemná oblaka
Pokud by však měl prastarý Mars led pouze na polárních oblastech a na vrcholcích hor, vzduch blízko povrchu by byl mnohem sušší. Tím by se mohly vytvořit mračna ve výšce 5 km, jež by fungovala jako tepelná izolace.
Díky modelu vědci navíc zjistili, že oblaka se nad Marsem chovají úplně jinak než nad Zemí. Nejpravděpodobnějším důvodem je pomalejší koloběh vody na Rudé planetě. Na Zemi voda pokrývá téměř tři čtvrtiny povrchu. Neustále tak mění své stanoviště a koluje mezi oceánem, atmosférou a pevninou. Pohybuje se ve vířivých proudech, takže například Sahara je suchá a Amazonie naopak podmáčená.
Na Marsu bylo vždy mnohem méně vody. „Z našeho modelu vyplývá, že když se voda vypařila, zůstala v ovzduší téměř rok. To mělo za následek dlouhotrvající existenci vysokých oblak. Ty v atmosféře fungovaly stejně jako náš oxid uhličitý - způsobila skleníkový efekt," vysvětluje Edwin Kite.
Výzkum Marsu je podle vědců klíčový. Je to zatím jediná planeta, o níž je známo, že na ní mohl existovat život. Pak o tuto schopnost ale přišla. Odborníci proto chtějí pochopit všechny způsoby, kterými se může dlouhodobá klimatická stabilita narušit. A najít prostředky, jimiž ji lze udržet.
Zdroj:
