Překvapivá zjištění
Hvězdy M jsou nejběžnějšími hvězdami v naší galaxii a většina z nich patří mezi červené trpaslíky. Kolem nich obíhají planetky, které ale vyzařují jen slabé červené světlo a jejich zkoumání tak není snadné. Ve spolupráci s E. Pallé z Astrofyzikálního ústavu Kanárských ostrovů se vědci z Chicagské univerzity pod vedením postdoktoranda R. Luqueho zaměřili na skupinu nově objevených planet u blízkého M trpaslíka. Ke zjištění jejich velikosti a hmotnosti použili družici TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Jejich analýza překvapivě ukázala, že nejsou jen plynné nebo z hornin, jak naznačovaly předchozí výzkumy, ale mnohé z nich se skládají nejméně z poloviny z vody. „Bylo pro nás překvapením, že jsme objevili důkazy o existenci tolika vodních světů obíhajících kolem nejběžnějšího typu hvězdy v galaxii,“ řekl R. Luque a dodal: „Má to obrovské důsledky pro hledání obyvatelných planet“.
Na vodu ukazují analýzy
Jak vysvětlil Pallé, samotné planety nejsou vidět, protože jsou jejich hvězdy jasnější. Vědci je zachytí jako stín, když se planeta objeví před hvězdou. Tak určí její průměr. Měřením gravitační síly pak zjistí její hmotnost. „Každý ze dvou různých způsobů objevování planet poskytuje jiné informace,“ řekl Pallé. Pomocí těchto dvou měření získají vědci představu o složení planety. Takové analýzy se obvykle dělají pro jednotlivé planety. Nyní vědci porovnali celkem čtyřicet tři planet. Větší počet jim tak umožňuje vytvořit si určitý vzorec. Podle rozboru hustoty zjistili, že jsou planety na svou velikost příliš lehké na to, aby byly jen z hornin. Předpokládají tedy, že je tam velké množství vody. A kde je voda, tam může být i život.
Voda na planetách
Na těchto vodních planetách neproudí voda v řekách jako na Zemi, ani tam nejsou povrchové vodní plochy. Jelikož jsou blízko svého slunce, voda by se odpařovala do plynného skupenství a objem planet by byl větší. „To však ve vzorcích nevidíme,“ vysvětlil Luque. „To naznačuje, že voda není ve formě povrchového oceánu.“ Dle předpokladů vědců je voda obsažena v horninách nebo skryta pod povrchem. Stejně jako na čtvrtém největším měsíci Jupitera, Europě. J. Bean, vědec z uvedené univerzity, který se k týmu Luqueho připojil na další analýzy, uvedl: „Byl jsem šokován, když jsem tuto analýzu viděl. Já i mnoho lidí v oboru jsme předpokládali, že se jedná o suché, skalnaté planety.“ Dle něho zní výsledky analýz přesvědčivě, ale nejen on i ostatní vědci doufají, že se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podaří o vodních světech ve vesmíru najít další důkazy.
Odborný článek R. Luqueho a E. Pallého Density, not radius, separates rocky and water-rich small planets orbiting M dwarf stars vyšel v časopise Science, 2022, www.science.org
Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.sciencedaily.com
