Jak ve skutečnosti vypadala vozová hradba? Slavný husitský vynález je záhadou

Elena Velímská | 4. 10. 2022

Když se řekne vozová hradba, člověk si vybaví husitské války. A nejspíš první velkou slavnou bitvu u Sudoměře. Tehdy v roce 1420 byl slavný vojevůdce Jan Žižka se svými stoupenci na cestě na hradiště Tábor. Pronásledován nepřátelským vojskem ho narychlo napadlo sešikovat vozy na hrázi vypuštěného rybníka Škaredý. Díky tomu se ubránili mnohonásobné přesile Železných pánů. Je mu tak připisován zrod vozové hradby…

Žižka otcem vozové hradby

Jan Žižka z Trocnova (?1360-1424) získával zkušenosti v bitvách předtím, než vstoupil do našich dějin jako slavný husitský vojevůdce. Už v roce 1410 se účastnil jedné z největších středověkých bitev – bitvy u Grunvaldu, ač některé zdroje uvádí, že to není prokázáno. Pod jeho palcátem husité jako první použili vozovou hradbu. Ne však u Sudoměřic, kam ji nejspíš kvůli působivé „scéně s rybníkem“ zařadil O. Vávra v dnes již kultovní husitské trilogii (1954-1957). Stalo se tak v bitvě u Nekmíře (1419), kde odrazili vojska Bohuslava ze Švamberka. Stejně jako u Sudoměře byli zastiženi na cestě. Žižka nařídil postavit sedm povozů, které měli, do půlkruhu jako obranný val, ze kterého pak stříleli. Tato taktika se velmi osvědčila a husité hradby používali v dalších bitvách.

Kirisute gomen: Smrtící zákon, který dělal ze samurajů neomezené zabijáky
Cestování

Kirisute gomen: Smrtící zákon, který dělal ze samurajů neomezené zabijáky

Bojové vozy a hradby

Historici a odborníci, kteří se touto tématikou zabývají, mají k dispozici dobové záznamy a kresby. Již před husitskými válkami byly napsány spisy o vojenských taktikách a technikách. Jednou z knih je ojedinělé ilustrované dílo K. Kyesera s názvem Bellifortis z let 1402-1405, kde popsal a zobrazil několik typů bojových vozů. Dokonce s jakýmsi cimbuřím či střílnou. Zmiňuje i něco jako vozové hradby. Jak a zda se využívaly není prokázáno.

Jaké typy vozů husité používali, se s určitostí neví. Žádný se nedochoval. Prameny té doby je většinou zobrazují jako vozy s bednovou korbou a bočnicemi, s velkými koly bez rejdu a kozlíku. Korbu husité postupem doby zpevňovali dřevěnými prkny. Dle dobových, zápisů se ví, že už v květnu 1420 u Melechova použili husité na své vozové hradbě také střelné a palné zbraně, houfnice, tarasnice, lehká děla, kromě tedy svých typických sudlic, okovaných cepů řemdihů, praků a dalších. Je tedy možné, že používali i nějaký typ „dělových vozů“ s trámovými lafetami.

Pokud jde o to, jak husité své vozové hradby stavěli, i k tomu chybí obrazové prameny a záznamy jsou útržkovité. Předpokládá se, že hradby stavěli do kruhu či oválu nebo oblého tvaru. Vozy byly sraženy čely k sobě a kola k sobě svázána řetězy. V úvahu přichází i obdélníková hradba při tažení ve vozovém šiku. Mohla mít i několik řad. „Sražení“ vozů do obdélníkové hradby mohlo být poměrně snadné a rychlé. Žižka byl vynikající taktik a uměl přečíst a využít terén. Vozové hradby dokázal dokonale přizpůsobit dané situaci (video).

Zdroj: Youtube

Slavné husitské vozové hradby

Bojové vozy se k obraně používaly již před husity, možná i příležitostně jako částečná vozová hradba. Vojenští odborníci vedli debatu o možném použití již na počátku 15. století. Žižka se jako voják jistě o válečnictví zajímal. Není zcela vyloučené, že třeba o použití vozů pro případ obrany něco zaslechl. Ale i kdyby. Obrannou taktiku za pomoci vozové hradby pod jeho velením dovedli husité k naprosté dokonalosti. A jako účinnou obranu ji oceňovala celá Evropa. Ani lehká ani těžká jízda ji nedokázala dobýt. Za vozové hradby se nepřítel nedostal. Žižkovi a jeho bratrům a sestrám patří bezesporu velká zásluha na rozvinutí této bojové obrané taktiky, kterou převzala a používala vojska ještě dalších několik desetiletí. Ta však svými vozovými hradbami ty husitské nepředčila a nedokázala tak efektivně využít. Ty husitské byly jedinečné. V čem spočívala jejich důmyslnost zůstává z velké části utajeno.

47 róninů vypráví příběh ponížení, krvavé pomsty a hromadné sebevraždy
Cestování

47 róninů vypráví příběh ponížení, krvavé pomsty a hromadné sebevraždy

Zdroje: husitstvi.cz, sciencemag.cz, www.denik.cz

Tagy Evropa Husitské války Jan Žižka Nekmíř Sudoměř Sudoměřice Tábor