Když chudičká servírka Peggy Stuart v roce 1938 porodila chlapce, bylo jí jasné, že ho sama neuživí. Přála si pro něho lepší život, a tak ho svěřila do péče náhradní rodině. Občas ho chodila navštěvovat a nosila mu dárky.

Malý Ian Brady projevoval na jedné straně inteligenci, na straně druhé nezvladatelnou povahu. Popadaly ho záchvaty zuřivosti, při nichž mlátil hlavou o stěnu. Ve školní uniformě působil jako pohledný a chytrý hoch, v jádru se však cítil jako outsider. Pochopil, že je adoptovaný, a vědělo to i jeho okolí. Jeho skutečný původ byl o mnoho řádů níže, než jakým se pyšnili jeho spolužáci. A navíc mu žalostně nešel fotbal.

V období dospívání se Ian začetl do nacistické literatury. Často se ptal spolužáků, zda jejich otcové nedonesli domů z války nějaké suvenýry, které by mu mohli věnovat. Rád si hrál "na Němce" a netajil se svou fascinací Hitlerem. V této době také začal šikanovat mladší děti a mučit zvířata. V 17 letech se dostal do vězení pro drobné krádeže. (Zdroj: murderpedia.org/male.B/b/brady-ian.htm)

Na sklonku roku 1961 Brady navázal vztah s 18letou sekretářkou Myrou Hindley. Udělal na ni velký dojem tím, že četl Mein Kampf v originále. Začali spolu chodit, přičemž se Myra ukázala být submisivní dívkou svolnou ke všemu, co si její přítel zamane. Obarvila si vlasy na blond, aby vypadala jako "Germánka", a nechala si od něj líbit sadistické sexuální praktiky.

Brady původně plánoval loupež století, brzy ale svůj plán změnil a svěřil se Myře, že by ho nejvíce vzrušovalo někoho znásilnit a zavraždit. Požádal ji, aby mu pomohla nějakou vraždu spáchat. Myra mu vyhověla a na jeho pokyn nabídla svezení šestnáctileté Pauline Read, která mířila na taneční zábavu. Pod záminkou, že kdesi na vřesovišti ztratila drahou rukavici, Myra zamířila na odlehlé místo, kde ubohou dívku předala do spárů svému milenci.

Během následujícího roku dvojice podobným způsobem vylákala a brutálně zavraždila tři děti: dva chlapce ve věku 12 let a desetiletou dívku. Všechny oběti skončily v bažinách a pátrání po nich vedla do slepé uličky.

Poslední vraždu milenci spáchali v říjnu roku 1965 ve svém domě. Obětí byl 17letý Edward Evans, kterého Brady napadl sekerou. Bylo mu přitom zcela jedno, že je u nich zrovna na návštěvě Myřin švagr David Smith. Dotyčný mladík neměl zrovna čistý rejstřík, ale hrůzná podívaná na Edwarda ležícího v kaluži krve s rozseklou hlavou ho vyděsila. Bradymu pomohl uklidit tělo, avšak hned po návratu domů kontaktoval policii.

Vrahové z močálů své činy zpočátku popírali, ale vyšetřovatelé u nich našli nahrávky s úpěnlivým křikem jejich obětí. "Prosím, nesvlékejte mě! Chci vidět mámu," naříkal hlas dvanáctiletého chlapce. Po přehrání nahrávek u soudu se v síni rozhostilo šestnáctiminutové ticho. Nikdo ze soudců nebyl schopen promluvit.
(Zdroj: www.thesun.co.uk/news/2197861/ian-brady-moors-murders-death-myra-hindley)

Velká Británie v té době zrovna zrušila trest smrti, a tak oba vrazi vyvázli s doživotními tresty, ačkoli veřejné mínění žádalo jejich popravu. Myra Hindley zemřela ve vězení v roce 2002 ve svých 60 letech. Ian Brady byl v roce 1985 přesunut z vězení do přísně střeženého zařízení pro mentálně choré zločince. Několikrát žádal o možnost spáchat sebevraždu, ale nebylo mu vyhověno. Zemřel přirozenou smrtí v roce 2017 ve věku nedožitých 80 let.