Vody baltského moře jsou ohraničené devíti evropskými zeměmi. Není tedy divu, že se po něm převáží zhruba patnáct procent světového zboží. V minulosti tomu nebylo jinak. Na jeho vodách se houpaly rybářské čluny, galéry, fregaty, škunery, jachty, trajekty, ledoborce, torpédoborce i ponorky.
Podmořské archeology proto nezajímá pouze pohnutý osud vraků, ležící na jeho dně, ale také jejich náklad. Ten se totiž díky chladným, tmavým a jen mírně slaným vodám s nízkým obsahem kyslíku doslova zakonzervoval v čase.
Vědci i členové různých skupin se tak pravidelně vydávají do hlubin, aby odhalili jejich tajemství. To, že se hledání pokladů vyplatí, dokazuje poslední objev polských potápěčů, kteří se vydali ke švédskému pobřeží.
Vrak s luxusním zbožím
„Pohybovali jsme se asi 37 km jižně od ostrova Öland, když jsme narazili na vrak. Na sonaru vypadal jako obyčejný rybářský člun,” popisuje vedoucí potápěčské skupiny Baltictech Tomasz Stachura. „Ten den jsme už byli na jednom ponoru a dolů se nám nechtělo. Nakonec se dva z nás odhodlali s cílem udělat jen rychlý průzkum.”
Když se potápěči nevraceli ani po dvou hodinách, zbytek týmu pochopil, že objevili něco zajímavého. Předtucha je nezklamala. Jejich kamarádi našli plachetnici, která byla ve velmi dobrém stavu.
Navíc byla naložena zajímavým nákladem. „Byla plná lahví šampaňského, vína, minerální vody a porcelánu. Potápím se již 40 let a takovou nadílku jsem ještě neviděl,” směje se Stachura. „Bylo toho tolik, že množství nedokážeme odhadnout. Určitě tam ale bylo více než 100 lahví alkoholu.”
Nejzajímavější ale byly hliněné nádoby s minerálkou. Díky nim totiž průzkumný tým dokázal odhadnout stáří vraku.
„Byla na nich uvedena značka německé společnosti Selters, která stále existuje. Na základě tvaru razítka jsme s pomocí historiků zjistili, že zásilka byla vyráběna v letech 1850-1867,” říká potápěč.
Pozoruhodné je, že v té době byla minerální voda považována za lék a byla dodávána především vyšší společnosti. Byla tak ceněná, že transporty doprovázeli vojáci. Hlavním důvodem byla její nedostupnost a to, že výroba balených vod nebyla tehdy tak rozšířená jako dnes.
Vraky na dně Baltského moře
Potápěči uvedli, že o vraku informovali švédské regionální úřady, s nimiž se dohodli, že ho v budoucnosti budou moci pod vedením vědců prozkoumat. Plánuje se také postupné vyzvednutí nákladu.
Právě tento postup zabraňuje nelegálnímu rabování potopených lodí, jež je aktuálně velkým problémem. „I přestože je většina vraků potápěčům přístupná, měli by je pouze pozorovat, nedotýkat se jich, nic nepřemisťovat a hlavně nic neodnášet,” upozorňuje švédský podmořský archeolog Mikael Fredholm.
Zdroje: www.ct24.ceskatelevize.cz, www.bbc.com, www.theguardian.com, www.baltictech.com