Ohromený Hérodotos
Antický historik a spisovatel Hérodotos (5. století př. n. l.) byl zároveň i cestovatel. Na svých poutích pro své spisy sbíral historické, zeměpisné a národopisné poznatky i příběhy místních lidí. Navštívil Itálii, Babylon a dostal se až do donských stepí. Na své velké cestě přes Blízký východ navštívil i Egypt, kde chtěl nalézt (bezúspěšně) pramen Nilu. Jedna z věcí, která ho tam ohromila, jak se domnívají badatelé, byly říční lodě. Proto je zmínil ve svém obsáhlém díle Dějiny, kde je podrobně popsal.
O tom, že by Egypťané lodě, o kterých Hérodotos psal, však neměli badatelé žádný archeologický důkaz. A tak se po desetiletí přeli, zda se může jeho popis lodě baris a její stavby zakládat na jeho skutečném očitém svědectví, nebo to je „přikrášlené“ vyprávění. To se však před pár lety změnilo.
Ohromení badatelé
Hérodotos lodě zmiňoval jako plavidla „s dlouhými vnitřními žebry“.
„Teprve když jsme objevili tento vrak, uvědomili jsme si, že měl Hérodotos pravdu,“ uvedl k významnému objevu „Hérodotovy baris“ Damian Robinson, ředitel Centra pro námořní archeologii Oxfordské univerzity, které zveřejňuje výsledky podmořských nálezů. "To, co Hérodotos popsal, na to jsme se dívali."
Zbytky plavidla výzkumníci nazvali Loď 17. Objevil ji tým z Evropského institutu pro podmořskou archeologii pod vedením významného francouzského podmořského archeologa Francka Goddia a Alexandra Belova v potopeném přístavním městě Thonis-Herakleion, v ústí kanópského pramene Nilu. Datovali ji do roku 664-332 př. n. l.
Starověkovou egyptskou loď přibližuje následující video:
Ohromující nález
Hérodotos psal, že egyptští stavitelé lodí „… nařezají prkna dva lokty dlouhá (120 cm) a sestaví je jako cihly. Na silné a dlouhé čepy nasazují prkna o délce dvou loktů. Když takto postaví loď, natáhnou přes ni trámy. Švy zevnitř zatmelí papyrem. Kormidlo je jedno, prochází otvorem v kýlu. Stěžeň je z akácie a plachty z papyru...“
Loď 17 ležela přes 2 500 let skrytá v nilském bahně a díky tomu je velmi dobře zachovalá. Původně měřila asi dvacet osm metrů, a jednou z dosud asi sedmdesáti objevených staroegyptských lodí. Její naprosto jedinečná stavba se silnými prkny a čepy se však od nich liší. Robinson ještě dodává, že Hérodotos tyto lodě zmiňoval jako plavidla „s dlouhými vnitřními žebry“. Až do objevu vraku nikdo ale nevěděl, co tím měl na mysli. Teď už se to ví – trámy.
Nález baris – Lodě 17 nejen ukončil diskuze o tom, zda lodě, které řecký historik popsal Egypťané skutečně stavěli, ale potvrdil, že používali i typ kormidla, které badatelé znali jen z vyobrazení faraónských období. Koneckonců nález přispěl i novým poznatkem k dějinám lidstva.
Zdroje: www.theguardian.com, www.sciencealert.com, greekreporter.com
