Jakým způsobem starověcí lidé rozvíjeli svá městská sídla a jak vypadala obchodní síť, která je protínala? Jakou roli v celkové struktuře hrály řeky a námořní dálnice? Na tyto a další otázky mohou odpovědět vraky lodí a na nich objevené artefakty.

Zatímco mnoho pozemních archeologických nálezů již bylo prozkoumáno, hlubiny moří a oceánů se pyšní bezpočtem lokalit, jež dosud ani nebyly objevené. Problémem však je, že i zde probíhají procesy podporující rozklad organických materiálů, dřeva a látek. Vědci tak bojují nejen s nehostinným prostředím, ale také s časem. Na planetě však existuje jedno místo, fungující jako časová schránka. Je jím Černé moře.

Podmořské muzeum

Rozkládá se na ploše 461 000 km² mezi Bulharskem, Rumunskem, Ukrajinou, Ruskem, Gruzií a Tureckem. Vyznačuje se stratifikovaným vodním sloupcem s anoxickou zónou bez přístupu kyslíku. Nežijí tu proto organismy, živící se organickými materiály, jako je maso nebo dřevo. Díky tomu jsou zde vraky potopených lodí a jejich náklad ve výborném stavu.

Většina trosek plavidel v oblastech běžných slaných vod není stará více než 2000 let. V Černém moři však byla v hloubce dvou kilometrů objevená řecká obchodní bárka o délce téměř 23 metrů s neporušeným stěžněm, kormidly a vesly, která se potopila před více než 2400 lety.

Vzácnost nálezu podtrhuje fakt, že tato loď byla dříve k vidění pouze na starověké keramice, jako je „Váza Siréna“ uložená v Britském muzeum. „Loď není jen nejstarším neporušeným vrakem, jenž lidstvo zná,” říká profesor John Adams z University of Southampton. „Může nám pomoci pochopit význam stavby plavidel a mořeplavby ve starověkém světě. Zároveň vrhá nové světlo na Homérův příběh o Odysseovi. Přesně na této lodi se epický hrdina plavil, když čelil zpěvu Sirén.”

Vraky lodí v Černém moři

Plachetnice je jedním z 67 vraků, jež byly v této oblasti nalezené v rámci projektu Black Sea Maritime Archaeology Project (MAP), který vznikl ve spolupráci s Bulharským archeologickým institutem a Bulharským centrem pro podmořskou archeologii v roce 2016. 

Zdroj: Youtube

Dvě dálkově ovládaná robotická plavidla vybavená kamerou pro pořizování 3D fotografií s vysokým rozlišením, světly, radary a laserovými skenery, brázdí vody 1800 metrů pod hladinou. Objevily už lodě z Římské, Osmanské a Byzantské říše, které poskytují nové informace o komunitách žijících na pobřeží Černého moře a jejich koloniálních a obchodních aktivitách.

Zdroje: www.education.nationalgeographic.org, www.dailymail.co.uk, www.cma.soton.ac.uk