Černomořská trasa
Černé moře bylo pro staré říše důležité. Po staletí jím vedla rušná lodní trasa. O kontrolu nad obchodními cestami se vedly války. Nejinak tomu bylo i v případě Černého moře. Kromě lodí, které ztroskotaly při bouřích, se tak předpokládá, že jsou na dně ještě lodě potopené v bitvách. Černé moře proto lákalo archeology dlouhá léta. Navíc ještě věděli, že jsou černomořské hloubky bez kyslíku, což je nejen poměrně vzácné, ale ideální pro konzervaci.
První průzkumy
První expedici, která zkoumala černomořské hlubiny vedl významný americký oceánograf a mořský geolog R. D. Ballard, objevitel vraku Titaniku (1985). Jeho tým na dně Černého moře v roce 2002 objevil perfektně zachovalá plavidla, například osmanskou loď s lidskými ostatky, nebo 2 400 let starý řecký vrak naložený hliněnými nádobami. V jedné z nich byly zbytky sušené krájené ryby, což bylo oblíbené jídlo starých Řeků.
Ve spolupráci s Bulharským archeologickým institutem a Bulharským centrem pro podmořskou archeologii na Ballardovův průzkum navázaly mezinárodní týmy v rámci projektu Black Sea Maritime Archaelogy Project (MAP), které získaly povolení od bulharského Ministerstva kultury a zahraničních věcí. V roce 2016 pak objevily celé pohřebiště lodí. Prozkoumávání dna dál pokračovalo.
Strašidelný ale jedinečný
Tým projektu MAP pátral pomocí podvodních dálkově ovládaných robotických plavidel (ROV) u bulharského pobřeží nedaleko Nesebaru. Objevil šedesát neskutečně dobře zachovalých plavidel z doby až 400 let př. n. l., včetně té „Ballardovy“, dosud nejstarší objevené, řecké lodi. Roboti se světly pořídili tisíce snímků s vysokým rozlišením, z nich pak byla vytvořena 3D vizuální rekonstrukce (fotogrammetrie). Tak lze rozpoznat nejen paluby, ale i detaily jako ozdobné rytiny do dřeva.
Mezi vraky jsou římské, byzantské i osmanské lodě až po lodě z 19. století. Jeden z jedinečných nálezů je středověká loď, předchůdkyni kolumbovských plachetnic, kterou badatelé datují do 13. – 14. století. Má naprosto neporušené stěžně, trámy, prkna, kormidlo. „Nikdy předtím nebyl tento typ lodi nalezen v tak kompletní podobě. To se archeologicky nikdy nepodařilo,“ řekl R. Pacheco-Ruiz, člen expedice z Centra pro námořní archeologii na univerzitě v britském Southamptonu. „Nemohli jsme uvěřit vlastním očím.“ Ohromen byl i další člen týmu K. Batchvarov z Connecticutské univerzity, který řekl: „… objevy daleko předčily má nejdivočejší očekávání.“
Dokonalá konzervace
Místo „posledního odpočinku“ šedesáti vraků lodí leží až 300 metrů pod hladinou v místě, kterému se říká mrtvá zóna. V temné studené hloubce není téměř žádný kyslík, dřevo tak nepodléhá rozkladu. Nežijí tam ani živočichové, kteří by dřevo poškozovali. „Lodě jsou úžasně zachovalé!“ vyjádřil svůj údiv další člen týmu J. Adams, vedoucí projektu a ředitel výše uvedeného centra. A to tak, že jsou dokonce viditelné stopy po dlátech na prknech trupů. Nezávislí odborníci pak označili toto podmořské archeologické naleziště za naprosto jedinečné, pokud jde o množství, rozmanitost a zachovalost. Podmořští archeologové získali další střípek dávné historie. „Můžeme očekávat skutečný přínos pro naše chápání starověkých obchodních cest,“ řekla jedna z badatelů S. Wachsmannová z amerického Institutu námořní archeologie.
Zdroje: www.nytimes.com, arkeonews.net, mymodernmet.com