Dnes je tomu už přes více než třicet let, co tato komedie natočená v roce 1989 baví široké obecenstvo. Film pravděpodobně nejvíce zasáhne lidi, kterým je momentálně třicet plus a se svou rodinou zažívají běžné každodenní starosti. To se totiž děje i na obrazovce. Milan Šteindler, který je jak režisérem, tak zároveň představitel hlavní postavy, se rozhodne pro velmi odvážnou věc.
Víťa Jakoubek, jak se Šteindler ve filmu jmenuje, se rozhodne vrátit do svých studentských let. Není to samozřejmě jen tak nějaký zbůhdarma nápad. Je to výzkum, který má prověřit hodnotový systém maturantů. Díky svému mladistvému vzhledu má velkou šanci mezi náctileté zapadnout a o jeho misi ví jen a pouze samotná ředitelka gymnázia.
Šteindler žil dvojí život, vymstilo se mu to
Všechno by to bylo ale až příliš jednoduché a film samozřejmě potřebuje dramatickou zápletku. Víťova mise se zvrtne a on sám zdivočí. Návrat do mladší společnosti se mu náramně zalíbí, a tak začne v podstatě žít dvojím životem. A to se samozřejmě musí promítnout v jeho vlastním životě. Doma začne peklo.
Unavený otec dvou dětí se nekontrolovatelně řítí do propasti, když se mu zalíbí jeho spolužačka Eva. A Víťova manželka Jana se o tom samozřejmě dozví. Láska třicátníka k mladé dívce způsobí to, že se Jana i s dětmi spakuje a od manžela odchází. Mezitím vrcholí přípravy na maturitu, což se samozřejmě týká i přestárlého studenta Víti. Zkoušku nakonec ale stejně nezvládne.
Pokažená zkouška ale ještě neznamená, že se nemůže konat maturitní večírek. Ten Víťa pořádá u sebe doma a přítomni jsou samozřejmě mnozí spolužáci, a to včetně jeho lásky Evy. A jsme opět u dramatického zvratu. Víťovi „noví“ kamarádi jeho pravou identitu během večírku odhalí a všichni, včetně Evy, ho pošlou tam, kam podle náctiletých všichni třicátníci patří. Do hrobu.
Milan Šteindler se ovšem nepotýkal s různými úskalími jen v té filmové roli jako Víťa, ale i jako režisér. Dlouhou dobu nemohl sehnat nikoho právě pro obsazení hlavní role. Chtěl sáhnout po svých hereckých kolezích Miroslavu Vladykovi nebo Miroslavu Nogovi, ovšem ani jeden z uvedených neměl bohužel v tu dobu na natáčení čas. A ten vymezený pro Šteindlera ubíhal zatraceně rychle. Hrozilo, že projekt kvůli tomu nedopadne.
Geniální rada od Menzela a tragická smrt
S výborným nápadem za ním přišel až jeho jiný kolega, Jiří Menzel. A řešení to bylo geniálně jednoduché. Navrhl mu právě, aby do hlavní role obsadil sám sebe. Jak to vypadá, volba to byla zdařilá. Šteindler jako Víťa Jakoubek herecky exceluje. I další role se Šteindlerovi podařilo trefit na výbornou. Víťovu lásku Evu ztvárnila Klára Pollertová-Trojanová, manželku Janu Dana Batulková a malou roli si střihla i samotná autorka scénáře Halina Pawlowská.
Natáčení ovšem také zasáhla jedna smutná událost. Dalším, kdo si ve filmu také zahrál, byla herečka Věra Vlčková, které bylo v té době pouhých pětačtyřicet let. To, že byla nemocná, nikdo z jejích kolegů nevěděl. I proto její odchod byl takový šok.
„Bylo to velmi rychlé. Před prázdninami se s námi normálně rozloučila, v září přišla v paruce a v prosinci už nebyla mezi námi,” řekl její herecký kolega Zdeněk Žák. Věra Vlčková se bohužel premiéry filmu nedožila. Nikomu z vás zřejmě neuniklo, že oním slavným snímkem je film Vrať se do hrobu!