Jeho zakrvácené tělo našla uklízečka motelu Sandman přibližně o dvě hodiny později. Vedle něj byl položený dopis na rozloučenou adresovaný blízkému příteli z doby jeho vojenské služby. Končil slovy: „Byl jsem příliš unavený a pak nervózní. Už jsem to nemohl vydržet.”
Podcast Jaroslava Krupky k této děsivé události si můžete poslechnout zde:
Svou sebevraždou se však kapitán nepřímo přiznal k masové vraždě pěti lidí, která vstoupila do dějin jako jedna z nejkrutějších. Přežila ji jedenáctiletá Terry Jo, dcera optometristy kontaktních čoček Arthura Duperraulta, jenž dlouho snil o tom, že vezme svou manželku a tři děti na týdenní rodinnou plavbu z Florida Keys na Bahamy. Na tuto dovolenou si rodina šetřila několik let.
Rodinná dovolená
Bylo 8. listopadu roku 1961. Přístavem, kde kotvil osmnáctimetrový dvoustěžňový plachetní ketch Bluebelle, se ozýval dětský smích. Čtrnáctiletý Brian, jedenáctiletá Terry Jo a sedmiletá René s nadšením pobíhali po molu. „Hurá na palubu,” zavelel kapitán Juliane Harvey a utřel si zpocené čelo. Jeho manželka Mary Dene nalévala limonádu do skleniček. Těsně po poledni jachta odrazila od břehu.
Během následujících čtyř dní si Duperraultovi užívali šnorchlování a výlety po ostrovech Bimini a Sandy Point. Zdálo se, že idylku nemůže nic narušit. Po dni stráveném ve vodě všichni usedli k večeři. Podávalo se kuřecí maso s těstovinami a salátem. Krátce nato si šla unavená Terry Jo lehnout. Zbytek její rodiny společně s Harveyovými zůstal na palubě.
Masová vražda
„Probudil mě výkřik, z něhož tuhla krev v žilách,” vypověděla později. „Ležela jsem a s napnutýma ušima jsem se snažila odhadnout, co se děje. Bála jsem se. Pak jsem se rozhodla, že se půjdu podívat. Vylezla jsem z kajuty a zamířila nahoru.” V místnosti, která přes den sloužila jako jídelna a přes noc se měnila na ložnici, leželi v kaluži krve její matka a bráška.
Jachta Bluebelle
Vyděšená dívka pokračovala dál ve snaze najít otce a sestru. V tom spatřila Harveye nesoucího kbelík. „Vrať se dolů,” zařval a udeřil ji. Terry se rozběhla do své kajuty a sedla si na postel. O asi patnáct minut později se rozletěly dveře. Stál v nich kapitán a třímal v ruce pušku. Zamířil. Drobná blondýnka se podívala do hlavně a očekávala výstřel. Ten však nepřišel. Útočník se otočil a odešel. Brzy nato se začala loď potápět.
Šílený kapitán
Voda rychle stoupala. Terry se z podpalubí dostala na poslední chvíli. Nahoře stál Harvey a spouštěl na hladinu záchranný člun. „Podrž to,” nařídil ji. Dívka však byla tak ve stresu, že ji provaz proklouzl mezi prsty. Loďka se začala vzdalovat od jachty. Muž na nic nečekal a skočil do vln.
Malá Duperraultová zůstala sama. Byla hluboká noc a plachetnice rychle mířila ke dnu. Náhle si vzpomněla na velký korkový plovák, jenž byl přivázaný ke kajutě. Sundala ho, hodila před bok paluby a sedla si na něj. Po tři dny se stal jejím domovem.
Zasloužená záchrana
V pondělí 13. listopadu, přibližně ve 12:35 zpozoroval člen posádky na palubě ropného tankeru Gulf Lion chlapíka, který zběsile mával z člunu plujícího jejich směrem. „Pomoc! Mám tu mrtvé dítě,” křičel. Námořníci zanedlouho zjistili, že nelhal. Spolu s trosečníkem vytáhli i tělo rusovlasé dívky, jež na sobě měla záchrannou vestu.
„Jsem Julian Harvey, kapitán ketch Bluebelle. Večer bylo naše plavidlo zasaženou bouří. Převrátilo se, hlavní stěžeň se rozlomil a vypukl požár. Bylo to hrozné. Nevím, co se stalo s ostatními, ale vlny byly obrovské. Rychle jsem nasedl do loďky, když jsem ve vodě zahlédl René. Vytáhl jsem ji, ale už se mi ji nepodařilo zachránit,” tvrdil později úředníkům s nešťastným výrazem. Jeho historka se zdála věrohodná. Bylo ale divné, že plavidlo, na němž přijel, bylo naplněné různými potřebami pro přežití. Nakonec se Harveyův příběh nepodařilo vyvrátit a mohl se vrátit do Miami, kde měl podstoupit další výslech americkou pobřežní stráží.
Terry Jo před záchranou
O tři dny později, 16. listopadu, spatřil druhý důstojník řecké nákladní lodi Captain Theo Nicolaos Spachidaki podivný bílý předmět. Námořník si rychle uvědomil, že se nejedná o rybářskou bárku. O pár minut později už držel v náručí vyčerpanou dívku v tenkém pyžamu. Byla v zuboženém stavu. Trpěla dehydratací, horečkou a spáleninami od slunce. Nebyla schopná promluvit souvislou větu. Kapitán lodi proto rychle zavolal vrtulník. Ten ji dopravil do nemocnice.
O den později se uprostřed plánovaného výslechu Juliane Harvey dozvěděl, že Terry Jo byla zachráněná a její stav se zlepšuje. Poručík Pobřežní stráže USA Ernest Murdoch ho proto informoval, že bude zahájené oficiální vyšetřování nehody Bluebelle. Muž jen tiše přikývl. Poté sedl do auta a zamířil k motelu Sandman.
Statečná Terry Jo
Nikdo nejdřív nechápal, co Harveyho vedlo k sebevraždě. Po výpovědi Terry Jo však měla policie jasno. Vyšetřování odhalilo, že byl veteránem druhé světové války a korejským válečným pilotem. Měl problém udržet si práci, z čehož plynuly jeho vážné finanční problémy. Řešil je pojistnými podvody.
Už dva měsíce po svatbě uzavřel své v pořadí páté manželce Mary Dane životní pojistku. Pokud by náhle zemřela, přišel by si na 20 000 dolarů. Plavba na jachtě se mu mohla zdát jako ideální příležitost k vraždě. S největší pravděpodobností ho ale nachytal někdo z členů rodiny Duperraultových. Bláznivý kapitán tak přistoupil ke krajnímu řešení v podobě masové vraždy.
Otázkou však zůstávalo, proč nezabil Terry Jo. Odborníci došli k závěru, že to měl v plánu. Když ale dívka nechtěně upustila lano záchranného člunu, byl nucený skočit přes palubu. Poté věřil, že se utopí. Spisovatel Erle Stanley Gardneren je však jiného názoru. Podle něj se válečný veterán chtěl podvědomě nechat chytit, aby byl potrestaný.
Po ztrátě rodiny se Terry Jo ujala její teta. Dívka si pak změnila jméno na Tere. Prý nechtěla být považovaná za oběť. Později se vdala a porodila tři děti. V roce 2010 vydala knihu Alone: Orphaned on the Ocean.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.allthatsinteresting.com, www.denik.cz, www.denik.cz
