Barbarské germánské kmeny dorazily v průběhu 1. století také do nitra Čech. Válečníky provázeli i kněží a šamani, kteří byli zběhlí v různých rituálech, jimiž uctívali své bohy. Germánští duchovní neměli žádné kostely nebo chrámy, k obřadům si vybírali místa pod širým nebem, typicky na pahorcích, v hlubokých lesích či u pramenů vod a jezírek.
Není proto divu, že dávným mágům padl do oka také vrch Klepec se skalním městem, který se tyčí u vesnice Limuzy do výše 358 metrů nad mořem a majestátně shlíží na rovinu mezi východním okrajem Prahy a městečkem Úvaly.
U germánských posvátných míst bývalo zvykem, že je uzavíral plot, a uvnitř kruhu stál Torův sloup. Plocha okolo něj sloužila jako místo sněmů, ke sloupu byli přiváděni delikventi či váleční zajatci. Kněží zde provinilce soudili a také ihned vykonávali tresty. Kaluž krve u paty sloupu zaschla jen málokdy. Místo sloužilo také k obětování lidí a zvířat místnímu božstvu.
Rituální obětní jámy našli archeologové v roce 1927 také na vrchu Klepec. V jedné z nich objevili kosti zvířat, v další byly čtyři poháry, obrácené symbolicky dnem vzhůru, jako by se životní pouť jejich majitelů definitivně završila.
Výrazný vrch Klepec ční nad okolní rovinou.
(boh)
PŘÍŠTĚ: POKLAD NA VEVEŘÍ
.