Prozatím nejhlubší vrt, který se kdy lidstvu podařilo vyvrtat, je superhluboký vrt Kola. Jedná se o ruský projekt nedaleko norských hranic, který byl uskutečněn v roce 1970 s cílem prorazit zemskou kůru až do pláště. Jeden z vrtů učiněných v rámci tohoto projektu, dosáhl v roce 1989 vertikální hloubky 12 289 m. Poté ale tým odborníků usoudil, že hlouběji již není možné vrtat. A navíc došly finance. Už v této hloubce dosahovala teplota neskutečných 180 °C.

Horké zemské jádro

Zemské jádro je velmi horké, ale zatím existují stále informace, který by nás mohly překvapit. Teplota v železném středu jádra se odhaduje na přibližně 5 200 °C. Jedná se ale skutečně o odhad, stanovený díky teplu z rozpadajících se radioaktivních prvků. Při vrtu Kola se například ukázalo, že hornina, jíž byl vrt veden, byla méně hustá a více porézní, než se očekávalo. To celou akci velmi výrazně zkomplikovalo. Lokalita Kola poté zcela zchátrala a tento „vchod do pekla“ je nyní zcela anonymním a zapomenutým místem.

Nové nápady na zdroj geotermální energie

Pod povrchem Země je tolik tepla, že využití pouhého 0,1 procenta z něj by mohlo pokrýt energetické potřeby celého světa na více než 20 milionů let. Je totiž jasné, že tam, kde je přístup k teplu, se dá získávat geotermální energie. Ale právě tento přístup je velmi problematický. Proces přímého energetického vrtání by nabídl některé obrovské výhody.

Ani nejhlubší díry v historii lidstva nejsou dostatečně hluboké, přitom kdybychom dokázali vrtat dostatečně hluboko, mohli bychom geotermální elektrárny umístit prakticky kamkoli, kam bychom chtěli.

Tloušťka zemské kůry se pohybuje v rozmezí přibližně 5 až 75 km, přičemž nejtenčí části se nacházejí v hlubinách oceánu.

Přístup ke geotermální energii by byl přitom velmi přínosný. Nebyly by potřeba žádné mechanické systémy ve vrtu, které by se mohly opotřebovat nebo rozbít, stejně tak by neplatila žádná teplotní omezení, bylo by možné stejně snadno proniknout do jakékoliv tvrdosti horniny a existovala by možnost nahradit potřebu pažení/cementu odolnou výstelkou. Vrták s přímou energií by účinně prořezával horninu a roztavil by hřídel vrtu za chodu a zesklovatěl by ji do vrstvy, jež by utěsnila kapaliny, plyny a další kontaminanty.

Problémy hlubokého vrtu

Zatím se však neví, jak tento zdroj geotermální energie využít. Řešením by mohla být jaderná fúze, jež by dokázala simulovat podmínky, za nichž se v srdci Slunce tříští atomy. Tak by došlo k uvolnění nejbezpečnější a nejčistší formy jaderné energie. Jenže k tomu je zapotřebí teplo, jež by mělo dosahovat neuvěřitelné hodnoty. Trvale udržovaná teplota by musela být 150 milionů stupňů!

Výzkum jaderné fúze je velmi bohatě financován z mezinárodních vládních fondů, proto je možné si od něj dost slibovat.

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Bude řešením Quaise?

Centrum pro plazmovou vědu založilo před čtyřmi lety firmu Quaise, která se zaměřuje na ultrahlubokou geotermální energii pomocí hybridních systémů. Společnost plánuje vrtat až

do hloubky 20 km, což je podstatně hlouběji než superhluboký vrt Kola. Navíc by se měla díky technologiím zkrátit i doba, v níž by bylo této hloubky dosaženo. Vrt Kola trvalo vyhloubit dvacet let, společnost Quaise však předpokládá dosažení požadované hloubky již za sto dní.

Společnost Quaise nyní pracuje na plnohodnotných demonstračních strojích, které budou podle jejích slov v provozu od roku 2024 a do roku 2026 plánuje uvést do provozu svůj první "superhorký vylepšený geotermální systém" o výkonu 100 megawattů.

Zdroje:

newatlas.com, www.yahoo.com, www.canarymedia.com