www.insider.com, www.britannica.com/science/humor-ancient-physiology, journals.sagepub.com, www.ancientpages.com
Celkově byl humor ceněným aspektem starověkých kultur, sloužil jako prostředek zábavy, společenský komentář a nástroj pro zvládání obtíží každodenního života. Jaké vtipy byly nejoblíbenější? A lišily se nějak mezi kulturami?
Například ve starořecké literatuře se humor často používal k zesměšňování bohů a náboženských postav, anebo k zesměšňování slabostí lidského chování a lidské povahy.
Také starověcí Římané si cenili humoru a satiry a často je používali k zesměšňování politických a společenských problémů své doby.
Ve starověké egyptské, mezopotámské a indické civilizaci se humor používal v náboženských textech a lidových pohádkách, často ve formě slovních hříček, vtipů a hádanek. A ve starověké Číně byl humor ceněn pro svou schopnost rozptýlit vypjaté situace a byl součástí filozofických textů, poezie a přísloví.
Proměny humoru ve staletích
Pojetí humoru se samozřejmě v časových obdobích měnilo. Například ve středověku byl oblíbený humor často oplzlý, drsný a soustředil se na slovní hříčky, hru se slovy a satiru. Často obsahoval fyzickou komiku, satiru politických a náboženských osobností a sexuální a skatologické motivy.
Vtipy a humor byly často používány jako prostředek společenského komentáře a kritiky a byly hojně rozšířeny v lidových pohádkách, divadelních hrách a dalších formách lidové zábavy. Navzdory odlišnému kulturnímu a historickému kontextu mají některé formy středověkého humoru stále paralely v moderním humoru, zejména v používání ironie a sarkasmu.
Je možné humor zobecnit?
Zdá se, že jisté formy humoru jsou populární a oblíbené i dnes. Například na svém kouzlu neztratily vtipy, které se týkaly sexu, tělesných funkcí a náboženských postav. Satira byla běžnou formou humoru, která se používala ke kritice společenských a politických norem. Lidé měli také rádi pohádky, lidové příběhy a hádanky. Vtipy a humor sloužily jako odreagování od těžkostí každodenního života a poskytovaly způsob, jak komentovat realitu společnosti a vyrovnávat se s ní.
Podívejme se společně na 10 nejstarších vtipů v historii lidstva. Přijdou vám vtipné i dnes? Pokusili jsme se je seřadit podle toho, jak moc jsou vtipné i pro nás.
Nutno sdělit, že tuto desítku vybral odborník na humor doktor Paul McDonald z University of Wolverhampton.
1. Císař Augustus objížděl říši, když si v davu všiml muže, který mu byl nápadně podobný. Zaujatě se ho zeptal: „Nesloužila kdysi tvoje matka v paláci?" Muž odpověděl: „Ne, vaše výsosti. Ale můj otec ano." (starověký Řím, mezi lety 63 př. n. l. až 14 n. l.)
2. „Něco, co se od nepaměti nikdy nevyskytlo...?"
„Mladá žena si neprdla do klína svého manžela." (Sumer, 1900 př. n. l.)
3. Na otázku dvorního holiče, jak chce král ostříhat své vlasy, odpověděl: „V tichosti." (starověké Řecko, 300-400 n. l., kniha vtipů Filogelos, neboli "Milovník smíchu")
4. Pedant chtěl naučit svého osla nejíst, proto mu nenabídl žádné jídlo. Když osel zemřel hlady, řekl: „Měl jsem velkou smůlu! Právě když se osel naučil nejíst, zemřel." (Řecko, 300-400 n. l.)
5. Odysseus říká Kyklopovi, že jeho pravé jméno je "nikdo". Když pak Odysseus nařídí svým mužům, aby na Kyklopa zaútočili, Kyklop vykřikne: „Pomoc, nikdo na mě neútočí!" Proto také nikdo nepřichází na pomoc. (starověké Řecko, 800 let př. n. l., Homér: Odyssea)
6. Tři muži měli žízeň: jeden vlastnil vola, druhý krávu a třetí náklad vozu. Majitel vola odmítl nabrat vodu, protože se bál, že jeho vola sežere lev; majitel krávy odmítl, protože si myslel, že by se jeho kráva mohla zatoulat do pouště; majitel vozu odmítl, protože se bál, že mu náklad ukradnou.
A tak šli nakonec pro vodu všichni. V jejich nepřítomnosti se vůl pomiloval s krávou, která porodila tele, které snědlo náklad vozu. Hádanka: komu patří tele? (Sumer, 1200 př. n. l., hádanka)
Na video s nejstaršími vtipy se podívejte zde:
7. „Člověk je ještě dychtivější kopulace než osel. Jeho měšec je to, co ho brzdí." (starověký Egypt, 30 let př. n. l.)
8. Ve hře "Oidipus Tyrannus" řeckého dramatika Sofokla pronese jedna z postav následující otázku: „Jaké zvíře chodí ráno po čtyřech nohách, v poledne po dvou a večer po třech?" Odpověď: „Člověk. Jako dítě chodí po čtyřech, jako muž po dvou a ve stáří používá hůl." (hádanka, starověké Řecko, 429 př. n. l.)
Odpověď: Člověk. Jako dítě chodí po čtyřech, jako muž po dvou a ve stáří používá hůl. (hádanka, starověké Řecko, 429 př. n. l.)
9. Žena, která byla slepá na jedno oko, byla 20 let provdána za muže. Ten si našel jinou ženu a řekl své manželce, že se s ní rozvede, protože je prý na jedno oko slepá. A rozvedl se.
Žena mu odpověděla: „To jsi zjistil až teď, po dvaceti letech manželství?" „Ano," odpověděl. (neznámý, 1100 př. n. l.)
10. Jak pobavit znuděného faraona? Po Nilu plujete s lodí plnou mladých žen oblečených pouze do rybářských sítí a nabádáte faraona, aby si šel chytit rybu. A co když se to stane? zeptal se faraon. (starověký Egypt, 1600 př. n. l., Papyrus Westcar)
Jak je tedy vidět, záchodový humor je s námi už tisíce let… Není i to samotné k zasmání?
Čemu se smáli Vikingové? Jejich humor byl skutečně drsný!
Po přihlášení uvidíte dva "bonusové vtipy"
stačí se přihlásit nebo registrovat.
