Anekdoty doprovázejí lidstvo celou jeho historii. Ale i přesto, že většina z nich obsahuje pointu, jež je jejich ústředním bodem, nemusí nám připadat zábavné. „Legračnost vyvstává z interakce mezi povahou vtipu, posluchačovým kognitivním stavem a dalšími sociálními faktory,” říká Liane Gabora z University of British Columbia. „Proto starým lidem nepřipadají vtipné věci, kterým se smějí mladí nebo nechápeme narážky zaniklých civilizací.”

Tomuto problému čelí i šprým starých Sumerů. Ten zní: „Pes vejde do baru a říká: ‚Nic nevidím. Otevřu tohle´.“ Jakmile se lingvistům podařilo text z hliněné tabulky přeložit, zůstali zmatení. „Musím přiznat, že hlavní myšlence nerozumím,” krčí rameny Seraina Nett, asyrioložka z University of Uppsala ve Švédsku.

Sumerský vtip

„Mohla by to být slovní hříčka, odkaz na místní poměry nebo osobu,” přemýšlí vědkyně. Se svými kolegy předpokládá, že anekdota narážela na sumerský způsob života a upozorňovala na nevhodné chování. „Třeba kdysi někdo významný řekl, že něco otevře v jiném kontextu. Pak se začal citovat.”

Je však také možné, že vtip zní trochu jinak. „Slovo pro hospodu ec-dam má totiž i jiný význam, a to nevěstinec,” říká Gonzalo Rubio, docent klasických a starověkých středomořských studií na New York University. „To zcela mění pointu.”

Z nudného sdělení se tak stává „peprný” vtip, který patří společně s tzv. vyměšovacími mezi nejoblíbenější. Pes může být hlídačem, jehož úkolem je udržovat pořádek ve veřejném domě.

Neobyčejný humor

„Dozorce otevře dveře, ale jeho oči nejsou zvyklé na tmu, proto nic nevidí a zastaví se. V tu chvíli všichni venku mohou sledovat páry in flagranti. Strážný pes to popletl,” vysvětluje Gonzalo Rubio. 

Zdroj: Youtube

Odborníci si ale stále nejsou jistí, zda je tato interpretace správná. Upozorňují, že jim k celkovému kontextu může chybět nějaký důležitý klíč. Dešifrování klínového písma totiž není jednoduché. Za více než 2000 let své existence se znaky vyvíjely a měnily význam. 

Zdroje: www.idnes.cz, www.wbur.org, www.iflscience.com