Vědecká zjištění překvapivě odhalují, že tyto starověké komediální skvosty jsou tak vulgární a absurdní, že zůstávají pro moderní smysly prakticky nepochopitelné. Podívejte se například na toto video:
Rukopis Heege a jeho „vtipná“ stránka
Přelomová studie, která byla nedávno publikovaná v časopise Journal of Historical Humor, se zaměřuje na rukopis Heege, mimořádný artefakt, který poskytuje vzácný pohled do dávno zapomenutého světa středověké zábavy. Rukopis, o němž se předpokládá, že byl přepsaný kolem roku 1480 v Anglii, obsahuje scénář nejmenovaného minstrela, jehož žertovné výstupy byly středověkou obdobou dnešních nočních talk show.
Doktorka Elizabeth Hartleyová, vedoucí badatelka z uznávaného Institutu historického smíchu, poznamenala: „Tyto vtipy jsou hádankou, zahalenou mlhou času. Naše pokusy rozluštit jejich význam nás nechávají zmatené a zpochybňují náš vlastní rozum."
Ve středověku měli lidé jiný humor
Humor, který dnes nechápeme
Repertoár minstrela, jak jej odhaluje rukopis, je směsicí nejapných slovních hříček, hrubých tělesných funkcí a nesmyslných scénářů. Jeden z vtipů se týká hloupých sedláků, kteří se vydávají na lov králíků, aby se nakonec vzájemně napadli v šíleném chaotickém zmatku. Jiný vtip se točí kolem muže, který po úderu do zad záhadně kváká a navždy ho pronásleduje inkontinence.
Dokonce i pokusy o satiru se zdají být ztracené v překladu. Minstrel ve svém posměšném kázání zpochybňuje podstatu eucharistie a naznačuje, že by to ve skutečnosti mohla být klobása, a zároveň vychvaluje ctnosti nadměrného pití, které zajistí místo v nebi. Takový pobuřující a svatokrádežný humor, balancující na hranici přijatelnosti, nabízí paralelu k moderní politické satiře a vyvolává nervózní smích středověkých mas.
Nechápeme kontext? Opravdu?
Doktorka Hartleyová upozorňuje, že pochopení těchto středověkých vtipů vyžaduje přijetí jejich historického kontextu a myšlení minulé doby. „Představte si dobu, kdy byly toalety vzácné a život se točil kolem dřiny a přežití. Tyto vtipy poskytovaly letmý oddech od těžkostí každodenního života, i když nám dnes připadají nepochopitelné a nevkusné."
Přestože specifika těchto starověkých vtipů mohou zůstat záhadou, práce vědců vrhla světlo na univerzální povahu humoru napříč staletími. Umělecká technika minstrela, který zesměšňoval vysoké a mocné, redukoval krále na nemotorné hlupáky a aristokraty na "červené herdy", zůstává nadčasovým zdrojem zábavy.
Něco nás přece jen spojuje…
Zatímco žasneme nad naprostou neproniknutelností středověké komedie, věnujme chvilku tomu, abychom ocenili podobnosti, které nás spojují s našimi vzdálenými předky. I když jejich vtipům možná plně nerozumíme, můžeme se ztotožnit s tím, že jsme hledali útěchu a smích v místní hospodě, vychutnávali si dobré jídlo a pití a ponořili se do zábavy té doby.
Nakonec je to možná právě naprostá absurdita a nepochopitelnost těchto dávných vtipů, co je činí ještě zajímavějšími. Jsou svědectvím trvalé a záhadné povahy humoru a připomínají nám, že smích může překonat čas, i když samotné pointy zůstanou navždy ztraceny v překladu.
