Obávaný vikinský vůdce „Drtič lebek“ byl pravděpodobně žena, míní vědci
Byli zuřiví, silní a mocní. Legendární Vikingové, kterých se bála skoro celá Evropa. O jejich životě se ví stále málo. Nejvíce informací poskytují legendy a hroby. Právě jeden z nejvýznamnějších byl nalezen v roce 1880 ve švédském městě Birka. Byl v něm pochován mocný válečník. Alespoň se to předpokládalo.
V pohřební komoře ukryté na švédském ostrově Björkö byly nalezeny zbraně, meče, kopí, sekery, bojový nůž, hroty šípů, ale také hrací kameny a dva koně. Předměty, jež musela vlastnit bohatá a vysoce postavená osoba. „Figurky a hra napovídají, že se pohřbený jedinec vzdělával v problematice taktiky a strategií. Mohl to být rovnou vojevůdce," řekla Charlotte Hedenstierna-Jonson ze Stockholmské univerzity.
Válečník z Björku se tak stal legendou. Psaly se o něm romány, vznikl také komiks. Nikdo nepochyboval o tom, že muselo jít o historicky důležitého muže. V roce 2017 si však archeoložka Anna Kjellström všimla, že kostra vykazuje některé morfologické rysy, které jsou typické pro ženské pohlaví. Byla zmatená. Na jedné straně zde byl hrob s typicky „chlapskými hračkami", na druhé nalezená kostra. Rozhodla se proto udělat analýzu DNA.
Vůdce z Björkö
O několik dní později bylo vše jasné. Kostra vůdce z Björkö patří ženě. Oproti výsledku se zvedla vlna nevole. Vědci prý udělali chybu a zanalyzovali kost, která se do hrobu dostala náhodou. Nebo šlo o pozůstatek válečníkovy manželky, jež tam byla uložená s ním. Genetici tedy provedli testy ještě jednou. „V hrobě byl pouze jeden člověk ženského pohlaví," napsali nakonec do odborného časopisu Antiquity.
Rozbor navíc ukázal, že žena byla příbuzná s dnešními Severoevropany a často cestovala. V materiálu z její zubní skloviny se našly zbytky potravin s různým obsahem izotopů stroncia. „Nestudovali jsme mytologickou valkýru, ale reálnou vojevůdkyni," uvedla Charlotte Hedenstierna-Jonson. Šlo vůbec o první případ, kdy vědci našli archeologický důkaz, že vysoce postavené bojovnice existovaly nejen v severských ságách.
Odborníci se však nezmiňují, zda pozůstatky vykazují nějaká zranění typická pro profesionální válečníky, a na co osoba zemřela. „Nemůžeme vyloučit, že předměty v hrobce byly pouze naaranžované tak, aby to vypadalo, že byla bojovnicí. Jinak řečeno, možná nebyla lídrem, ale chovali ji v podobné úctě," vysvětluje vědkyně.
Vikinská válečnice
Mezi další hypotézy patří, že byla transsexuálem. Tedy mužem uvězněným v ženském těle. Od malička tak mohla trénovat s vrstevníky, válčit a dotáhnou to až na významnou pozici.
„Existuje řada možných vysvětlení a my dnes můžeme pouze spekulovat. Nevýhodou je, že pracujeme s moderními termíny. Ty jen těžko odráží tehdejší pohled a přístup," uvedli vědci ve svém článku.
Zdroj:
www.ct24.ceskatelevize.cz, www.zoommagazin.iprima.cz, www.science.org