Zdroj: Youtube.com
Podívejte se na děsivě fascinující záběry obřího podmořského vulkánu. Místo lávy chrlí smrtící bahno
130 kilometrů od norského Medvědího ostrova v Barentsově moři objevili badatelé neobvyklý útvar. Podvodní sopku vyrůstající z jiného kráteru chrlící kaši smrtícího bahna a nedýchatelného metanu. I přesto se to v jejím okolí hemží životem.
Vědci vulkán objevili v rámci projektu Advancing Knowledge of Methane in the Arctic (AKMA), jehož cílem je najít skrytá ložiska metanu a pochopit, jak tento plyn ovlivňuje biologické, chemické a geologické procesy, zejména v Severním ledovém oceánu.
„Arktida je zvláště zranitelná vůči rostoucím teplotám. Proto se snažíme zmapovat místa, kde se objevují hydráty metanu, což jsou krystalické sloučeniny, nacházející se v mořských oblastech a v permafrostu,” říká Stefan Buenz, profesor na The Arctic University of Norway. „Hydrát je většinou stabilní. Nicméně, jak se oceán otepluje, dochází k jeho rozpadu, čímž se uvolňuje do atmosféry jako silný skleníkový plyn.”
Vulkán v Barentsově moři
Bahenní sopka Borealis měří zhruba 7 metrů v průměru a je 2,5 metru vysoká. Sedí však uprostřed mnohem většího kráteru o hloubce 25 metrů. Výjimečná formace je pravděpodobně výsledkem náhlé a masivní erupce metanu po poslední době ledové před 18 tisíci lety.
Oceánští průzkumníci ji odhalili pomocí dálkově ovládaného roveru. Pořídil záběry, jak pahorek vypouští kaši bahna a plynu. Kolem něj se pohybují mořské sasanky, hvězdice, pavouci a korýši sbírající uhličitanové krusty, které vyprodukovali mikroorganismy živící se metanem.
„Pokaždé, když spatřím mořské dno, mám pocit, jako bych byl hledač pokladů,” říká Stefan Buenz. „Být svědkem podvodní erupce v reálném čase je navíc skvělým připomenutím, jak je naše planeta živá.”
Bahenní sopka
Borealis je v pořadí druhou bahenní sopkou, již vědci v Norském moři objevili. Najít tyto útvary totiž není jednoduché. Nacházejí se v hloubce kolem jednoho kilometru, kde vládne chlad a temnota.
Poskytují však vzácné okno do geologických procesů probíhajících hluboko pod zemskou kůrou a nabízejí vodítka o dřívějších prostředích a podmínkách na Zemi. Mohou pomoci pochopit jevy objevené na jiných planetách.
Zdroje: www.akma-project.com, www.livescience.com, www.iflscience.com
