Video: Co by se stalo, kdybyste byli 10, 20 nebo 100 km od výbuchu atomovky

Jarouš M Komořanský | 5. 3. 2022

Na světě je v současnosti zhruba 12 700 jaderných hlavic, což je dost děsivé číslo. Jediná válka, která jimi byla dosud vedena, je válka v Japonsku, kdy byly nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki odpáleny dvě jaderné bomby, které zabily nejméně 129 000 lidí. Tento útok měl ničivé zdravotní následky. Jak by vypadala Země po jaderném útoku dnes?

Neexistuje jednoznačný způsob, jak odhadnout dopad jedné jaderné bomby, protože závisí na mnoha faktorech. Přesto tým z AsapSCIENCE rozebírá vědecké poznatky o jaderných bombách. V souvislosti s tím i předvídá, jaká je pravděpodobnost, že bychom jaderný útok přežili. Uvažuje o bombě o síle 1 megatuny, která je 80krát větší než bomba odpálená nad Hirošimou, ale mnohem menší než mnohé moderní jaderné zbraně.

Na video, které hovoří o možných účincích jaderné bomby, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Začne to dočasnou slepotou

Přibližně 35 % energie jaderného výbuchu se uvolní ve formě tepelného záření, které se šíří přibližně rychlostí světla. První, co by nás tedy zasáhlo, je záblesk oslepujícího světla a tepla. Už samotné světlo stačí k tomu, že způsobí tzv. bleskovou slepotu. Jedná se o dočasnou formu ztráty zraku, která může trvat několik minut.

Co bychom mohli udělat?

Pro začátek si řekněme, že v případě jaderného výbuchu bychom chtěli mít na sobě bílé oblečení. Záviselo by ale také na počasí v den svržení jaderné bomby, na denní době, kdy je odpálena, na geografickém rozložení místa dopadu a na tom, zda by bomba vybuchla na zemi nebo ve vzduchu.

V případě takto velké bomby by lidé do vzdálenosti 21 km za jasného dne zažili bleskovou slepotu a lidé do vzdálenosti 85 km by za jasné noci dočasně oslepli.

Pro lidi blíže k výbuchu by bylo největším problémem teplo, které by způsobilo mírné až velmi těžké popáleniny, podle vzdálenosti od místa výbuchu. Kdyby se lidem nedostalo lékařské pomoci, popáleniny třetího stupně, které pokrývají více než 24 % těla, by byly pravděpodobně smrtelné. Teplota v blízkosti místa výbuchu bomby během exploze v Hirošimě se odhaduje na 300 000 stupňů Celsia, což je asi 300krát více než teplota, při jaké se těla zpopelňují.

V jaké situaci jsme dnes? Podívejme se na video:

Zdroj: Youtube

Bílá chrání?

Zajímavé je, že rozsah poškození závisí i na tom, co máme na sobě. Bílé oblečení může totiž část energie výbuchu odrážet, zatímco tmavší oblečení ji pohlcuje. Samozřejmě, že pro ty, kteří by se ocitli v centru výbuchu, by oblečení ani jeho brva neměly velký význam.

Tlaková vlna jaderného výbuchu také odvádí vzduch z místa exploze, čímž dochází k náhlým změnám tlaku vzduchu, které mohou rozdrtit předměty a zbořit budovy. V okruhu 6 km od bomby o síle 1 megatuny by tlakové vlny působily na stěny všech dvoupatrových budov silou 180 tun a vítr by dosahoval rychlosti 255 km/h. Technicky vzato mohou lidé takový tlak vydržet, ale většinu lidí by pád budov zabil.

Nejhorší scénář: Co by se stalo, kdyby Rusko bombardovalo Černobyl?
Magazín

Nejhorší scénář: Co by se stalo, kdyby Rusko bombardovalo Černobyl?

Co s otravou?

Dalším důležitým elementem je otrava radiací a jaderným spadem. Trvalé následky na planetě jsou dlouhodobější, než byste možná čekali. Například jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem by Zemi během několika dní uvrhla do jaderné zimy, a to kvůli množství kouře a sazí uvolněných do atmosféry. Navíc radioaktivní částice mohou cestovat pozoruhodně daleko.

V současné situaci nám tedy nezbývá než doufat, že nám nic podobného nehrozí a nebudeme muset problému čelit na vlastní kůži.

Zdroje:

www.sciencealert.com, www.ready.gov/nuclear-explosion

Tagy bomba Hirošima jaderný výbuch Japonsko Nagasaki Rusko USA výbuch Země