www.bbc.com, www.medievalists.net, www.neatorama.com

Nejhůře na tom byly děti rolníků a děti z dalších chudých rodin. 

Jak vypadala výchova dětí ve středověku

Jen malá hrstka středověkých dětí se těšila formálnímu vzdělání. Středověk byl v tomto ohledu vzácný a i ti, kteří se měli možnost vzdělávat, na školu často neměli čas. Většina středověkých dětí skutečně musela pracovat. I přesto, že by si raději hrály.

Zejména nižší sociální třídy neměly na výběr. V rolnických rodinách byly pracující děti nedílnou součástí příjmů rolnické rodiny. Jakmile mohly, staly se z nich produktivní pracovníci, kteří přispívaly k zemědělskému provozu. 

Mnoho dospívajících dětí tak našlo uplatnění v placených službách jiných domácností a často byly odloučeni od rodin. Vzdálení od rodiny však mělo i další výhody. Jednou z nich bylo, že děti díky nepřítomnosti v rodině přestaly využívat rodinné zdroje. Tím značným způsobem navýšily celkové ekonomické postavení těch, které opustily.

V rodinách dělníků a nižších sociálních vrstev platilo, že děti začínaly pracovat již ve věku pěti let. Tím přispívaly do rodinného rozpočtu, a to bez ohledu na to, že na práci často nestačily, ani nebyly mentálně zralé. 

Ti nejmenší ale vykonávali jednoduché a méně náročné práce, vše se však s každým nabytým rokem stupňovalo. Děti tak nejprve přinášely vodu, pásly husy a ostatní dobytek kolem stavení, sbíraly ovoce či lovily ryby. 

Starší děti byly často placeny jako dozor nad menšími a mladšími. V rodinách pak byly automaticky brány jako ti, kteří musí dohlížet.

Byla tak krutá, že si trauma odnesl téměř každý

Výchova dětí se dělila podle pohlaví. Zatímco synové pomáhali otcům s prací kolem obydlí, poháněním vola či pluhem, dcery s matkami obdělávaly zahrádky plné zeleniny a bylin, pomáhaly při vaření a dělaly jednoduché domácí práce.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Pracovní zátěž se však u obou pohlaví zvyšovala s věkem. S každým nabytým rokem k dospělosti dostávaly děti náročnější úkoly. Práce větších dětí se často nevztahovala jen na vlastní rodinu. Běžně pracovaly jako sluhové a služky v jiných domácnostech.

Být služebným pak znamenalo práci na částečný úvazek, denní práci, ale také nastěhování se k rodinně svého zaměstnavatele. Pracovní náplň sluhy byla proměnlivá. Někdo chodil na trh jako prodejce zeleniny, jiný mohl pracovat jako řemeslník.

Protože hodně středověkých dětí pocházelo z chudých rodin, placená práce byla považována za způsob, jak své dítě co možná nejlépe vychovat, naučit ho hodnotám a dát mu šanci vydělat si peníze, které pak použilo na své osamostatnění. 

Díky tomu mohlo dítě navázat správné společenské vztahy i důležité obchodní kontakty a získat všeobecný přehled o tom, jak společnost jako taková funguje. Přesto lze tuto výchovu považovat za krutou, ne každý z této fáze života vyvázl bez traumatu.