Možnost vzdělání závisela čistě na tom, do jaké společenské vrstvy se holčička narodila. Děti rolníků většinou dostávaly minimální nebo žádné vzdělání, což se odvíjelo od vzdálenosti fary, kde děti učil místní farář abecedu a slovní náboženství. Prvními učitelkami malých dívek tak byly hlavně jejich matky nebo babičky. Učily se především domácím pracím, jako spřádání vlny, zahradničení, šití nebo vaření. Tedy činnostem, které se hodily do manželského života, jenž v té době přicházel většinou již v roce první menstruace.

Pro městské ženy a ženy střední třídy bylo přirozené, že se učily číst a psát. Některé dívky byly kolem sedmého věku života posílány do kláštera, kde se učily pod dohledem vzdělaných žen. Takovou možnost ale měly většinou dcery zámožnějších obyvatel, pro něž byly také zřízeny městské školy, kam dívky docházely společně s chlapci. Prioritou však stále bylo to, aby se dcera dobře vdala. Od ženy, která neuměla číst a psát, se jen těžko dalo očekávat, že povede úspěšnou domácnost se služebnictvem a za časů válek i s potravinovými příděly. Dívky také často dědily modlitební knížky nebo knížky věnované přímo ženám. Spisovatelka Christine de Pisan žijící v letech 1364-1430 psala výhradně knihy s ženskou tematikou.

Urozené dívky měly spoustu možností, jak svou touhu po vzdělání a bystrost využít. Nebylo neobvyklé, že se dcery bohatých šlechticů a rodin vyšších vrstev vzdělávaly v klášteře. Ve věku dospívání pak mohly být provdány jako vzdělané a zbožné ženy nebo v klášteře zůstaly a nebyly tedy nikomu na obtíž.

Stejně jako jejich bratři, i dívky byly kolem sedmého roku často posílány na cizí dvory sloužit urozené paní. Čtení, psaní, modlitby, latina i předměty trivia a quadrivia, současně ruční ženské práce, hudba a zpěv - to vše mělo dívce přinést dobrého manžela a spokojený a zámožný život. (Zdroj: Pavlína Kuklová: Dítě v křesťanské středověké společnosti, jeho výchova a vzdělávání)

Vynález knihtisku dramaticky snížil náklady na nákup knih. Nárůst gramotnosti žen je viditelný z vůlí, které přežily ze 14. a 15. století. Tyto závěti ukazují, že stále více žen vlastnilo knihy, jež odkazovaly především svým dcerám než synům. (Zdroj: rosaliegilbert.com, Education & Literacy Among Medieval Women)