Výhra se rovnala dalším třem dnům života: Boxer v Osvětimi nesměl prohrát

4. říjen 2019 četba na 4 minuty
Salamo Arouch na archivní fotografii

Salamo Arouch na archivní fotografii

Foto: Pinterest

Důstojníci SS v koncentračním táboře Osvětim - Březinka se po večerech oddávali různým druhům zábavy. Každou středu a neděli v alkoholovém opojení sledovali živou show, v níž účinkovali romští žongléři, tancující psíci a boxeři v ringu. Právě závěrečné číslo je vzrušovalo nejvíc: zde šlo o zápas na život a na smrt.

Slavný boxer skončil v transportu

Soluňský rodák Salamo Arouch pocházel z rodiny sefardských Židů a od mládí se vyznačoval fyzickou silou, kterou zúročil v boxu. V roce 1937 podstoupil coby čtrnáctiletý hoch svůj první zápas a soupeře srazil na zem rovnou dvakrát. Od té doby si vydobyl pověst neporazitelného zápasníka, který v ringu doslova tancuje. Kromě přezdívky "Baleťák" získal také titul řeckého mistra střední váhy a v roce 1938 se stal šampionem celého Balkánu.

O pět let později měla jeho sláva navždy zapadnout. Uznávaný boxer musel se svou rodinou nastoupit do transportu směřujícího do vyhlazovacího tábora Březinka. Po příjezdu zde potkal kamaráda, který sem přicestoval o něco dříve. Když se ho zeptal, kde jsou jeho příbuzní, dostalo se mu odpovědi, které ani nechtěl věřit: "Jsou mrtví. Otrávili je plynem a spálili."

Salamo v té době ještě nevěděl, že v plynu skončila i jeho matka a sestry. Pobyt v táboře nepřežil ani otec, který už byl fyzicky příliš slabý a na těžkou práci se nacistům nehodil. Salamova bratra dozorci nutili vytrhávat mrtvým Židům zlaté zuby. Vzepřel se, a byl zastřelen.

Krvavá zábava

Salamovi byl přisouzen zcela ojedinělý osud: při nástupu jeden z důstojníků hledal mezi nováčky schopné boxery a kamarádi šampiona popostrčili, aby se přihlásil. Salamo byl na místě podroben testu, ve kterém zdolal vyššího a těžšího zápasníka. Důstojník se radoval, že našel nového "kohouta" do svého ringu.

Řecký boxer brzy pochopil pravidla hry: buď zápas vyhraje, nebo zemře. Poražené zápasníky totiž nacisté rovnou likvidovali, uznávali jenom vítěze. Svou touhou po krvi připomínali publikum v římské aréně při gladiátorských zápasech.

Za vítězství Salamo dostával polévku a zvláštní porci chleba. Do ringu nastupoval každou středu a neděli, někdy i častěji. Z oblíbeného sportu se stal boj o holý život, provázený trpkým vědomím, že svým vítězstvím posílá protivníka na smrt. Obzvláště hořký kalich si vypil při zápase s německým profesionálem Klausem Silberem, který před válkou vyhrál 44 zápasů a v Březince si vybojoval život už stokrát. Knokautoval i Salama, ale řecký boxer se stačil probrat a Silbera nakonec porazil. Víckrát o něm už neslyšel.

Vítězné tažení mu zachránilo život

Salamo spočítal, že celkem v koncentračním táboře vyhrál 208 soubojů a ve dvou remízoval. Díky puncu neporaženého bojovníka se udržel naživu až do roku 1945, kdy byl po likvidaci osvětimského tábora převezen do Bergen-Belsenu a nasazen na těžkou práci. Zde se také dočkal osvobození, i když jeho radost vzápětí zkazilo zjištění, že z celé své rodiny přežil jako jediný.

Při pátrání po svých příbuzných potkal soluňskou Židovku Martu, která se zotavovala z těžké podvýživy. Staral se o ni, dokud se neuzdravila, a vzal si ji za ženu. Společně se pak usadili v Izraeli, kde Salamo ještě pár let boxoval, než sport pověsil jednou provždy na hřebík a začal podnikat po vzoru svého zesnulého otce v loďařském průmyslu. Zemřel v roce 2009 ve věku 86 let.

O jeho hrůzné zkušenosti z Březinky byl v roce 1989 natočen film Vítězství ducha, ve kterém hlavní roli ztvárnil Willem Dafoe. Poněkud zapomenutý snímek se setkal s velmi příznivou kritikou a patří k nejzdařilejším filmovým zpracováním příběhů s tematikou holocaustu.

Akční letáky